Bizarní obdoba Nobelových cen zná vítěze. Uspěli mrtví pavouci jako kleště či uktápzop ínevulm

Měsíc před vyhlášením Nobelových cen se uskutečnil ceremoniál oceňující nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku. Ig Nobelovu cenu každoročně uděluje redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu. Letos uspěli autoři studií o využití mrtvých pavouků k uchopení předmětů, výzkumu podivného pocitu, který vzniká, když se stejné slovo píše stále dokola, nebo analýzy toho, proč geologové olizují kameny.

Ig Nobelovy ceny jsou sice nadsázkou, ale pomáhají popularizovat vědu tím, že oceňují neobvyklé oblasti výzkumu, které „lidi nejprve rozesmějí, ale pak přimějí k zamyšlení“. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek večer on-line. Deset Ig Nobelových cen předali skuteční nobelisté.

Cenu za strojírenství si odnesl tým, který se zabýval oživováním mrtvých pavouků pro použití jako mechanických uchopovacích nástrojů a jehož členy byli Te Faye Yapová a Daniel Preston z Rice University v USA.

„Při zařizování naší laboratoře jsme si všimli mrtvého, schouleného pavouka na okraji chodby,“ uvedla Yapová. Zaregistrovali, že nohy mrtvého tvora jsou přirozeně sevřené jako pěst, ale tlakem je lze roztáhnout a sevření otevřít. Dá se toho tedy využít a z pavouka udělat „nekrobota“, jímž jde jako kleštěmi uchopit různé předměty.

Mezi dalšími oceněnými byl Jan Zalasiewicz z Leicesterské univerzity, který získal cenu za chemii a geologii za vysvětlení, proč řada vědců nečekaně ráda olizuje kameny. Prozradil, že zatímco italský geolog z 18. století Giovanni Arduino používal chuť k identifikaci hornin a minerálů, moderní terénní geologové často používají jazyk z jiného důvodu. „Děláme to proto, abychom pomohli zrakovému smyslu, nikoli chuti, protože na vlhkém povrchu jsou částečky minerálů vidět lépe než na suchém,“ přiblížil Zalasiewicz. 

Elektřina místo solničky

Praktický dopad mají také výsledky výzkumu japonských vědců. Ig Nobelovu cenu za výživu letos získali Homei Mijašita z univerzity Meidži a Hiromi Nakamura z tokijské univerzity. Ukázali, jak se mění chuť jídla, když se člověku pouští do jazyku elektřina. „Chuť jídla lze okamžitě a vratně změnit elektrickou stimulací, přičemž něčeho takového se pomocí žádného koření nepodařilo dosáhnout. Podle studie je možné zvýšit slanost potravin pomocí elektrické stimulace jazyka.“

Na opačnou stranu lidského těla se zaměřili laureáti Ig Nobelovy ceny za epidemiologii. Vyvinuli inteligentní toaletu, která monitoruje lidské výkaly a analyzuje v nich stopy bakterií a virů. Jednotlivé uživatele chytrý záchod rozezná tak, že jim fotografuje anální otvor.

Odpudivý se může zdát i výzkum laureátů ceny za medicínu. Na lidských mrtvolách zkoumali, jestli každá z nosních dírek člověka obsahuje stejný počet chloupků – a pokud ne, co to znamená.

Itsorduom aktam ej ínávokapo ínávokapo ínávokapo

Cenu za komunikaci si odnesli domů vědci, kteří zkoumali lidi schopné bez větších problémů mluvit pozpátku. Porota ocenila, jak pečlivě k tomu tým přistoupil, když využil těch nejpokročilejších zobrazovacích technik. 

Cenu za literaturu získali lingvisté zkoumající podivný pocit, jemuž se říká jamis vu. Vzniká, když lidé opakovaně píší nebo říkají stále to stejné slovo. Jde o opak známějšího déja vu –⁠ když člověk opakuje slovo stále dokola, zdá se mu pak často stále divnější a cizejší.

Z ceny za fyziku se radovali vědci, kteří zjistili, že sexuální aktivita sardelí, které se v noci shromažďují u pobřeží Galicie, aby se vytřely, může vytvářet malé víry. Ty mají takovou sílu, že mohou vést k míšení různých vrstev vody v oceánech.

Laureátem ceny za pedagogiku se stal tým zkoumající, jestli se ve škole nudí víc žáci, nebo učitelé. Autoři zjistili, že oba fenomény se navzájem silně ovlivňují. Tedy čím znuděnější žák, tím horší je tento stav i u učitele a opačně.

V oblasti psychologie vyhrála experimentální studie, ve které vědci chodili po ulici a nečekaně vzhlíželi vzhůru. Pak sledovali, kolik lidí to ovlivní a také se otočí tím směrem.

Letos bez českých úspěchů

Tento rok nebyl mezi laureáty žádný český vědec. Loni si cenu odnesla česká neurovědkyně Eliška Procházková, která ve studii prozkoumala vlastní citový život. Cenu za kardiologii získala tím, že na seznamovacích aplikacích bez problémů našla svůj zdánlivě dokonalý protějšek, ale pak často zjistila, že při osobním setkání mezi ní a „tím pravým“ nepřeskočila žádná jiskra. Proto se rozhodla zkoumat fyziologické reakce lidí, kterým domluvila rande naslepo – a zjistila, že srdeční frekvence těch, kdo se navzájem přitahují, se synchronizují. Zdá se tedy, že na klišé „dvě srdce tlukoucí v jednom rytmu“ přece jen bude něco pravdy.

Z českých vědců dále získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 15 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 23 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.