Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.

Tým vědců z Britské antarktické služby a Korejského polárního výzkumného institutu (KOPRI) se několik měsíců pokoušel umístit sadu citlivých přístrojů pod ledovec. Chtěli tak zjistit, jestli a případně jak jeho led taje zespoda. Jenže přibližně v polovině experimentu ho museli ukončit – všechny přístroje se zasekly v ledu a nepodařilo se je už z něj dostat.

„Terénní práce v Antarktidě jsou vždycky spojené s rizikem,“ konstatoval v tiskové zprávě oceánograf Keith Makinson. „Máme velmi omezené časové okno, ve kterém se musí všechno podařit. I když je pro nás výsledek velkým zklamáním, data, která se nám podařilo získat, jsou vědecky cenná a pomohou nám s přípravou dalších projektů,“ prohlásil.

Ledovec Thwaites
Zdroj: NASA

Ponor pod ledový světadíl

Obrovská masa ledu ledovce Thwaites je velmi nestabilní. Možná k tomu přispívá masa vody, která proudí pod ním a může ho zespoda zahřívat tak, že taje. Jenže to jsou převážně hypotézy, které bez důkladného měření a pozorování nemají větší smysl. A právě to byl cíl dotyčné mise.

Aby nahlédli pod ledovec, vytvořili členové týmu pomocí horké vody otvory v ledu a začali těmito dírami spouštět sadu přístrojů, jež měly sbírat data. Vrt byl přibližně tisíc metrů hluboký a asi třicet centimetrů široký a bylo nutné ho neustále udržovat pomocí vařící vody, aby v antarktických teplotách znovu nezamrzl.

Zařízení se podařilo dostat po ledovec, přístroje dokonce poslaly první data. Ta naznačují, co se předpokládalo: voda oteplující se vlivem klimatických změn přispívá k tání ledu. Pak ale nastala druhá fáze – vědci se pokusili spustit stejným způsobem dolů i další systém, který měl po dobu nejméně jednoho roku přenášet nasbíraná data prostřednictvím satelitu.

Jenže to se nepovedlo. Systém se zasekl asi ve třech čtvrtinách tisícimetrové díry, pravděpodobně proto, že přes veškeré snahy začala znovu zamrzat. A tím experiment skončil. Tým měl domluvené, že ho doprovodné plavidlo odveze pryč první únorový týden a kvůli zhoršujícím se podmínkám nebylo možné ve výzkumu pokračovat. Je jasné, že po opuštění otvoru tato díra velmi rychle znovu zamrzne. A přístroje tak zůstanou v ledu uvězněné.

Prokletý ledovec

Autoři experimentu jsou sice zklamaní, ale oceňují tu část pokusu, která už přinesla nějaké výsledky. „Neúspěch je možný vždy, když se pohybujete na hranici poznání,“ uvedl oceánograf Peter Davis, který vedl vrtání. „Víme, že teplo pod ledovcem Thwaites způsobuje úbytek ledu. Tato pozorování jsou důležitým krokem vpřed – ale je nám líto, že se nepodařilo provést kompletní nasazení přístrojů.“

Toto selhání není první, které vědci u tohoto konkrétního ledovce zažili. Už roku 2022 se pokusili o stejný experiment. Tenkrát jim ale špatné počasí zabránilo u něj byť jen přistát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 19 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 20 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 22 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.