Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.

Tým vědců z Britské antarktické služby a Korejského polárního výzkumného institutu (KOPRI) se několik měsíců pokoušel umístit sadu citlivých přístrojů pod ledovec. Chtěli tak zjistit, jestli a případně jak jeho led taje zespoda. Jenže přibližně v polovině experimentu ho museli ukončit – všechny přístroje se zasekly v ledu a nepodařilo se je už z něj dostat.

„Terénní práce v Antarktidě jsou vždycky spojené s rizikem,“ konstatoval v tiskové zprávě oceánograf Keith Makinson. „Máme velmi omezené časové okno, ve kterém se musí všechno podařit. I když je pro nás výsledek velkým zklamáním, data, která se nám podařilo získat, jsou vědecky cenná a pomohou nám s přípravou dalších projektů,“ prohlásil.

Ledovec Thwaites
Zdroj: NASA

Ponor pod ledový světadíl

Obrovská masa ledu ledovce Thwaites je velmi nestabilní. Možná k tomu přispívá masa vody, která proudí pod ním a může ho zespoda zahřívat tak, že taje. Jenže to jsou převážně hypotézy, které bez důkladného měření a pozorování nemají větší smysl. A právě to byl cíl dotyčné mise.

Aby nahlédli pod ledovec, vytvořili členové týmu pomocí horké vody otvory v ledu a začali těmito dírami spouštět sadu přístrojů, jež měly sbírat data. Vrt byl přibližně tisíc metrů hluboký a asi třicet centimetrů široký a bylo nutné ho neustále udržovat pomocí vařící vody, aby v antarktických teplotách znovu nezamrzl.

Zařízení se podařilo dostat po ledovec, přístroje dokonce poslaly první data. Ta naznačují, co se předpokládalo: voda oteplující se vlivem klimatických změn přispívá k tání ledu. Pak ale nastala druhá fáze – vědci se pokusili spustit stejným způsobem dolů i další systém, který měl po dobu nejméně jednoho roku přenášet nasbíraná data prostřednictvím satelitu.

Jenže to se nepovedlo. Systém se zasekl asi ve třech čtvrtinách tisícimetrové díry, pravděpodobně proto, že přes veškeré snahy začala znovu zamrzat. A tím experiment skončil. Tým měl domluvené, že ho doprovodné plavidlo odveze pryč první únorový týden a kvůli zhoršujícím se podmínkám nebylo možné ve výzkumu pokračovat. Je jasné, že po opuštění otvoru tato díra velmi rychle znovu zamrzne. A přístroje tak zůstanou v ledu uvězněné.

Prokletý ledovec

Autoři experimentu jsou sice zklamaní, ale oceňují tu část pokusu, která už přinesla nějaké výsledky. „Neúspěch je možný vždy, když se pohybujete na hranici poznání,“ uvedl oceánograf Peter Davis, který vedl vrtání. „Víme, že teplo pod ledovcem Thwaites způsobuje úbytek ledu. Tato pozorování jsou důležitým krokem vpřed – ale je nám líto, že se nepodařilo provést kompletní nasazení přístrojů.“

Toto selhání není první, které vědci u tohoto konkrétního ledovce zažili. Už roku 2022 se pokusili o stejný experiment. Tenkrát jim ale špatné počasí zabránilo u něj byť jen přistát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...