Česká krajina je v pohybu, sesuvy jsou ničivé, varuje nový pořad Tiché hrozby

Řadu hrozeb umí lidé rozpoznat, jiné jsou však skryté a prakticky neviditelné. Patří k nim zejména ty geologické – a k nejhorším se řadí sesuvy půdy. Zabýval se jimi první díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílala v pátek od 20 hodin na ČT24. Další díly uvidí diváci v následujících týdnech vždy v pátek ve stejný čas, pořad moderuje Václav Moravec.

V červnu roku 2013 došlo na rozestavěné dálnici D8 k obrovskému sesuvu půdy, který stavbu zavalil a také poškodil vlakové koleje. Ohrozil pokračování výstavby a zpomalil další vylepšování dálniční sítě. Celkem se pohnula masa o rozměrech asi 500 tisíc metrů krychlových.

„Ač se nám to nezdá z našeho lidského pohledu měřítka času, tak krajina žije a neustále se vyvíjí. Jde akorát o to, jestli se v daném časovém období vyvíjí rychleji, nebo pomaleji,“ vysvětluje inženýrský geolog Josef Stemberk v pořadu Tiché hrozby. A právě ty rychlejší vývoje, které krajinu čas od času postihují, jsou spojeny s přírodními katastrofami. Sesuvy půdy k nim podle vědce jednoznačně patří.

Stemberk upozorňuje, že na našem území existují velmi blízko sebe území, která jsou zcela bezpečná, a pak ta, kde jsou hrozby mnohem vyšší. Příčinou je mimo jiné geologický vývoj Českého masivu, kvůli kterému patří sesuvy půdy k nejčastějším problémům spojeným s krajinou. A také k nejnákladnějším, jak dokazuje právě situace na dálnici D8, ale třeba také situace v obci Poláky.

Na přelomu let 2014 a 2015 došlo u této vesnice k rozsáhlému sesuvu půdy, který zničil desítky rekreačních chat. Jeho příčinou bylo podmáčené jílovité podloží v kombinaci se zatížením svahu stavbami postupně rozšiřovaných chat. K podobným sesuvům tam docházelo už v letech 1958 až 1972. Geologové náklady na zajištění svahu odhadli až na půl miliardy korun.

Případy obce Poláky i dálnice D8 mají jedno společné: u obou míst je už desítky let známo, že tam sesuvy půdy hrozí.

Dobře zmapovaná území

Takové sesuvy se na území Česka vyskytují v zásadně ve třech hlavních regionech – v Českém středohoří, v České křídové tabuli (tedy v pískovcových skalních městech) a v Karpatech, tedy v pásu podél hranic se Slovenskem. Česká republika má tato území dobře zmapovaná.

V roce 1961 byl velký sesuv na Slovensku, na základě toho dostaly geologické organizace za úkol zmapovat veškerá potenciální sesuvná území v Čechách i na Slovensku. Díky tomu se začalo pečlivě mapovat, jaká území jsou svahovými pohyby ohrožena.

„V současné době jsou nejvíce ohrožená území v pásu od Chebska podél Krušných hor přes České středohoří a jde to až na Moravu,“ vysvětluje Josef Stemberk.

Co hrozí Česku?

Této hrozbě se věnuje také dokumentární cyklus Tiché hrozby. Téma „Krajina v pohybu“ o sesuvech byl prvním z dílů, další tři odvysílá ČT24 v následujících pátečních večerech, tedy 27. září a 4. a 11. října. Budou věnovány tématům zemětřesení (Zemětřesné roje), nebezpečným atmosférickým jevům (Bouřlivé počasí) a nebezpečí z vesmíru (Blízký vesmír).

Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejenom s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.

V případě sesuvů se experti věnovali i praktickým otázkám – například jak zjistit, zda je pozemek v sesuvném území, nebo kdo je odpovědný za škodu, když k sesuvu dojde.

Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.

„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 13 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.