Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila ve středu Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

„Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách,“ uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Kromě Křivánka si cenu za nanovědy odnesli ještě Němci Harald Rose a Knut Urban a Rakušan Maximilian Haider. Všichni čtyři vědci si ocenění, jehož součástí je i odměna jednoho milionu dolarů (zhruba 25 milionů korun), rozdělí rovným dílem.

„Jejich práce je krásným příkladem vědecké vynalézavosti, obětavosti a vytrvalosti. Díky nim může lidstvo nahlížet do míst, kam to dosud nebylo možné,“ uvedla předsedkyně komise pro udílení Kavliho cen v oblasti nanověd Bodil Holstová.

Transmisní elektronový mikroskop je elektronový mikroskop, který umožňuje pozorování tenkých preparátů při vysokém rozlišení a zvětšení. V podstatě funguje podobně jako světelný mikroskop, ale na rozdíl od něj využívá interakce elektronů s tenkým materiálem, a nikoli viditelného světla.

První transmisní mikroskop byl vynalezen téměř před 90 lety

První transmisní mikroskop byl vynalezen v roce 1931. Zpočátku byly ale u tohoto typu mikroskopů obrazy zkreslené a rozmazané, protože výroba ideálních čoček pro zaostřování elektronových paprsků představovala velkou teoretickou i experimentální překážku. Problém přetrval více než 60 let, až v 90. letech 20. století se výzkumníkům podařilo zkonstruovat čočky s korigovanými aberacemi.

„Ondřej Křivánek byl oceněn za realizaci prvního skenovacího transmisního elektronového mikroskopu s korekcí aberací s rozlišením pod jeden ångström (0,1 nanometru, přibližně velikost atomu),“ konstatuje se v prohlášení.

Kavliho cenu za astrofyziku získal Brit Andrew Fabian, který využil rentgenovou astronomii ke zkoumání toho, jakým způsobem černé díry ovlivňují okolní galaxie. Kavliho cenu za neurovědu dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za výzkum toho, jak tělo vnímá vysoké a nízké teploty a tlak.

Křivánek žije ve Spojených státech

Kavliho ceny uděluje jednou za dva roky nadace amerického filantropa norského původu Freda Kavliho ve spolupráci s Norskou akademií věd a norským ministerstvem školství. Laureáti bývají obvykle vyhlašováni v norské metropoli Oslo během ceremoniálu, jemuž předsedá král Harald. Následuje recepce na radnici v Oslo, kde se vyhlašuje i Nobelova cena míru. Vzhledem k pandemii nemoci covid-19 se ovšem letošní ceremoniál udílení cen odkládá a uskuteční se až v září 2022 společně s vyhlášením cen za rok 2022.

Křivánek se narodil v Praze, koncem 60. let se odstěhoval do Velké Británie, kde vystudoval univerzitu v Leedsu a později na Cambridgeské univerzitě získal titul Ph.D. v oboru elektronové mikroskopie. V současnosti trvale žije ve Spojených státech, kde působí jako prezident americké společnosti Nion, která se zabývá výrobou elektronových mikroskopů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...