Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Nahrávám video

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.

Běžné magnety zná český vědec Tomáš Jungwirth od dětství. Nedávno ale objevil s dalšími kolegy, hlavně s Liborem Šmejkalem, magnety úplně nového typu. Pojmenovali je altermagnety a otevřeli díky nim zcela novou kapitolu vědeckého poznání. „Na tu experimentální práci byla odezva veliká a skoro okamžitá,“ potvrzuje pro ČT24 Jungwirth.

Nejnovější práce v Nature, která týmu letos vyšla, se věnuje základům altermagnetismu vycházejícím z teoretických i experimentálních prací za poslední tři roky tohoto nového oboru. Současně článek ukazuje, že altermagnetismus není koncem, ale naopak počátkem vědecké pouti za novými typy magnetismu, jejichž existence zatím nebyla známou, nebo byla dokonce pokládána za nemožnou.

Úplně nové magnety

Altermagnety jsou nový typ magnetických materiálů: nejsou magnetické navenek jako běžné magnety, ale ani „neutrální“ jako druhý známý typ magnetů, tedy takzvané antiferomagnety. Uvnitř mají velmi uspořádanou strukturu, díky čemuž altermagnety mohou řídit tok elektronů podobně jako klasické magnety, jen bez rušivého magnetického pole.

Altermagnety tedy kombinují žádoucí vlastnosti obou předchozích skupin a magnetické pole vytvoří jenom při průtoku elektrického proudu. Tyto vlastnosti z nich dělají slibné materiály pro rychlejší a úspornější elektroniku.

I díky špičkovému vybavení může Jungwirth dělat většinu práce v Praze na Fyzikálním ústavu Akademie věd, ale neobejde se bez pomoci kolegů třeba v Anglii nebo Japonsku. V zahraničí má totiž Tomáš Jungwirth přístup technologiím, které v Česku zatím nejsou dostupné. Jeho příběh je klasickou ukázkou, že ta úplně nejlepší věda se jinak než mezinárodně dělat nedá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...