Čeští vědci se o měsíc později vrátili z Antarktidy. Uvízli tam kvůli pandemii, teď jsou v karanténě

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Vědci měli původně odplouvat z Antarktidy v polovině března. „Cestu domů jim zkomplikovala závada na lodi chilského námořnictva, která je vyzvedla na ostrově Jamese Rosse až 21. března,“ uvedla Wiesnerová. Další komplikace nastaly kvůli koronaviru, vlivem kterého ustala letecká doprava z Chile. Do Evropy se tak expedice dostala díky repatriačnímu letu Francie až 30. dubna.

O zajištění návratu expedice se podle Wiesnerové kromě ministerstva zahraničí a českého velvyslanectví v Chile zasadili také vedoucí tuzemského antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt a manažer programu Pavel Kapler.

„Zdržení odjezdu výpravy z ostrova o několik dní není nic neobvyklého, častým důvodem je nepříznivé počasí. Mnohem větší komplikací byla aktuální pandemie, kdy se každý den měnily podmínky ať už v dopravě, nebo ohledně karantény. Dokud kolegové nenasedli do francouzského letadla, neměli jsme v podstatě žádnou jistotu, kdy se dostanou domů,“ uvedl Nývlt.

Výjimečná expedice

Expedice odjela z České republiky 17. ledna na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Cílem bylo zajistit data například pro dlouhodobé sledování dopadů klimatické změny na antarktické ledovce, vodní toky či půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. I díky příznivému počasí se skupině podařilo splnit všechny plánované úkoly, sdělila Wiesnerová.

Na Antarktidě letos byli i další odborníci z univerzity. Česko-portugalská expedice navštívila koncem ledna Nelsonův ostrov, kde stahovala data z tamní meteostanice, sbírala vzorky mechů, řas či bezobratlých živočichů pro další výzkum. „Výprava provedla také údržbu provizorní stanice, která by měla v příštích letech projít rekonstrukcí a stát se druhou stálou základnou českých vědců na tomto kontinentu,“ řekla Wiesnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...