Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Nahrávám video

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

Pokud by někdo toto zvíře hledal, nejspíš by ho nenašel. Tento vačnatec, který až na vzhled nemá s myšmi nic společného, totiž měří jen kolem šesti až devíti centimetrů. A to znamená, že jde o jednoho z nejmenších predátorů mezi savci.

Právě proto, jak je tento predátor malý, má spoustu zajímavých vlastností, ale jednou z těch nejpozoruhodnějších je jeho vak. Respektive to, jak se mláďata vakomyšek dostávají od porodního otvoru do vaku. Ta cesta není dlouhá, na drobném těle matky ani být nemůže. Jenže mláďata jsou tak malá, že pro ně i pár centimetrů může představovat cestu téměř nekonečnou. Když se totiž vakomyši narodí, jsou menší než zrnko rýže.

Vakomyši navíc žijí daleko od lidí, v srdci australských pouští, kde se živí hmyzem, pavouky a těmi nejmenšími druhy obojživelníků. Aby přežily častá období nedostatku potravy, naučily se podobný trik jako velbloudi: přebytečnou energii ukládají do tukové tkáně. Na rozdíl od velbloudích hrbů si ji ale nechávají ve svém tlustém, mrkvi podobném ocase, jenž dal tomuto tvoru druhové jméno.

Ale zpět od mrkvovitých ocasů k mláďatům. I když se tyto vakomyši chovají v zajetí, až doposud zoologové o cestu mláďat do vaku vždy přišli – trvá totiž jen chvilku. Teď ale přálo přírodovědcům z Melbournské univerzity štěstí. Jednoho rána si jeden z členů týmu, který se stará o tamní kolonii vakomyší, všiml krve v jedné z klecí. Když otočil její obyvatelku vzhůru nohama, uviděl několik droboučkých mláďat, jak se prodírají srstí směrem k vaku – vypadalo to, jako by se výprava cestovatelů probíjela tropickým pralesem.

Boj o život

Vědec sáhl pro mobilní telefon a natočil asi dvacet sekund záznamu, který je unikátem (a k vidění je v úvodu článku). Když pak celý tým snímky analyzoval, ukázalo se, jak náročný je pro pětimiligramová, čerstvě narozená mláďata pohyb. K přesunu využívají rychlé kmitání hlavičkami, které kombinují s ještě bleskovějšími pohyby jejich krátkých končetin: těmi pohnou až 120krát za minutu.

Mláďata sice vypadají zcela bezbranně a slabě, ale ve skutečnosti jsou na tuto cestu k teplu a mateřskému mléku, jež se v kapse skrývají, evolučně skvěle vybavená. Mají totiž extrémně dobře vyvinuté a od narození svalnaté přední končetiny, které jsou za většinu pohybu zodpovědné. Už od okamžiku, kdy opustí matčino lůnu, mají také drobné drápky, jimiž se při své pouti přitahují.

Milovníci šťastných konců by zde, v moment, kdy se vakomyšky dostanou do bezpečí, měli přestat číst. Ve skutečnosti totiž jejich boj o život teprve začíná. Matce se totiž rodí kolem sedmnácti mláďat, ale ve vaku je k dispozici jen deset struků. Není tedy divu, že se jejich úmrtnost do okamžiku, než kapsu už osrstěná opustí, blíží čtyřiceti procentům.

Podle autorů studie může náročnost cesty fungovat jako jakýsi předvýběr, aby už při ní odpadly ty nejslabší kusy a aby matka nemrhala energií na výživu těch, u nichž to nemá smysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.