Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
Více než čtyřsetstránková zpráva Stanford AI Index Report říká, že Spojené státy jasně dominují v soukromých investicích do AI. Jenom Kalifornie se na nich podílela 218 miliardami dolarů, což je více než 75 procent celkového objemu v USA a téměř desetinásobek všech čínských investic.
Americké společnosti loni vyprodukovaly padesát významných modelů AI, ve srovnání s třiceti v Číně. Počet čínských modelů se ale zdvojnásobil z patnácti v předchozím roce, zatímco americký poměr rostl mírněji. USA dramaticky vedou v počtu klíčové infrastruktury, která je s AI spojená – provozuje 5427 datových center, což je více než desetkrát více než jakákoli jiná země.
V některých oblastech už ale Čína, i přes nižší náklady, Spojené státy dokonce předehnala. A jsou to právě oblasti, jež mají největší dopad na inovace. Peking vede v oblasti patentů (69,7 procenta celosvětových přihlášek), publikací (23,2 procenta celosvětové produkce) a hlavně v robotice. Instalace průmyslových robotů jsou v Číně devítinásobné oproti USA. Čína v posledním sledovaném období nainstalovala 295 tisíc průmyslových robotů, USA jen 34 200.
Spojené státy se navíc dle dokumentu přestaly jevit jako „zemí AI zaslíbenou“. Migrace talentů v oblasti AI do USA od roku 2017 poklesla o 89 procent. Asi osmdesát procent tohoto poklesu připadá pouze na poslední rok. Vítězem v lovu talentů ale není Čína – státem s největším počtem výzkumníků a vývojářů v oblasti AI na obyvatele se stalo Švýcarsko.
Čísla, kterým se dá věřit. A ta druhá
Údaje o investicích je ale podle této zprávy třeba brát s velkou rezervou. Statistiky o soukromých investicích totiž „pravděpodobně podhodnocují“ skutečné výdaje Číny na umělou inteligenci, protože čínská vláda směruje zdroje prostřednictvím řídicích fondů a státem iniciovaných investičních nástrojů, které se v databázích soukromého kapitálu neobjevují. Poměr výdajů 23 ku jedné tak nemusí být tak dramatický, jak se zdá.
Další výše zmíněná čísla jsou ale věrohodná – hodnocení kvality umělých inteligencí vychází z nezávislých testů, kterým se říká benchmarky. A také údaje o poklesu migrace vědců do USA jsou objektivní čísla. Právě schopnosti lidí jsou stále ještě klíčové, což dokázal příklad čínského DeepSeeku, který byl natrénovaný na zlomku amerických zdrojů.
Raketový růst schopností i banální limity
Podle zprávy se ani náznakem nezdá, že by se pokrok ve vývoji umělých inteligencí začínal zpomalovat – naopak rychlost změn k lepšímu výrazně roste. Nárůst výkonu totiž překonává odhady staré dva roky, což se týká především vědeckých možností AI. V posledních měsících přibývá důkazů, že jsou modely schopné řešit matematické a další problémy považované dlouho za neřešitelné.
Současně jsou AI stále ještě až komicky neschopné v celé řadě problémů, jež lidé považují za banální. Například i ty nejlepší modely umí přečíst čas na ručičkových hodinách jen asi s padesátiprocentní pravděpodobností. A ještě hůř jsou na tom humanoidní roboti – v simulacích a při veřejných předváděních (v Číně velmi populárních) jsou úspěšní téměř na devadesát procent, ale když dojde na praktické plnění stejných úkolů v reálném životě, klesá jejich úspěšnost na dvanáct procent.
A podobně nespolehlivé jsou AI zatím také v medicíně, kde je pořád ještě zásadní rozdíl v testech a v praktickém nasazení.
Žádná technologie se nešířila tak rychle
Zpráva Stanfordovy univerzity také zdůrazňuje tempo, kterým AI vstoupily do života lidí. Trvalo jen tři roky od vzniku prvních velkých modelů, jako je ChatGPT, aby je začalo používat 53 procent populace. To je rychlejší než nástup internetu, osobních počítačů a jakýchkoliv dalších technologií. Zpráva říká, že nejvíc si AI oblíbili vysokoškolští studenti, jichž tyto nástroje využívají čtyři pětiny.
Naopak důvěru si AI stále ještě nezískaly. Jen necelá třetina Američanů věří, že jejich vláda dokáže tuto technologii regulovat, globálně tomu věří asi 54 procent lidí. Běžní lidé se nejvíc bojí negativních dopadů umělých inteligencí, zatímco experti v oboru se toho tolik neobávají.
Že státy regulaci příliš nezvládají, dokládá tato zpráva fakty: jen 47 zemí světa má nyní aktivní legislativu v oblasti AI, ale pouze dvanáct z nich má mechanismy pro její vymáhání. Počet takových opatření ale roste. Za nejkoordinovanější postup zpráva označuje zákon EU o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost v lednu 2026.
