Čtyřicet centimetrů chitinu. Biolog objevil v Austrálii obří pakobylku

Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.

Nově popsaný druh čtyřiceticentimetrové pakobylky dostal jméno Acrophylla alta. Její délka na ní ale podle objevitele, přírodovědce Anguse Emmotta z Univerzity Jamese Cooka, není tím nejzajímavějším.

Tím nejpozoruhodnějším je podle něj hmotnost tohoto tvora. Pakobylky většinou bývají velmi křehké a lehoučké, jejich chitinová těla většinou váží jen pár gramů. Ale tato má hmotnost podobnou jako golfový míček, asi 44 gramů. Svůj objev popsal v odborném časopise Zootaxa.

„Podle toho, co zatím víme, je to nejtěžší australský hmyz,“ uvedl vědec.

Emmott prostudoval i vajíčka tohoto druhu; zatímco vzhled pakobylek různých druhů může být podobný, vajíčka se vždy značně liší. „Každý druh pakobylek má svůj vlastní odlišný styl vajíček,“ sdělil Emmott. „Všechna mají různý povrch, různou texturu a důlky a mohou mít i různé tvary,“ dodal.

Nenápadný obr

Vědci samozřejmě řešili i záhadu, která se nabízí: jak je možné, že tak obrovský organismus unikal tak dlouho pozornosti expertů? Podle Emmotta je jedním z možných důvodů, proč tento druh hmyzu nebyl dosud objeven, to, že jeho stanoviště je prostě příliš obtížně přístupné.

„Tato pakobylka se vyskytuje jen v malé oblasti vysokohorského deštného pralesa a žije vysoko v korunách stromů. Takže pokud ji dolů neshodí cyklon nebo pták, málokdo ji uvidí,“ doplnil vědec.

Stejné životní prostředí je podle něj zodpovědné i za její mimořádné proporce. Na hmyz je příliš chladné a příliš vlhké současně. „Jejich tělesná hmotnost jim pravděpodobně pomáhá přežít v chladnějších podmínkách, a proto se během milionů let vyvinuly v tak velký hmyz.“

Dva exempláře tohoto druhu byly nyní zařazeny do Queenslandského muzea, kde budou sloužit dalším vědcům jako pomůcka při určování druhů, což bude mít širší význam pro ochranu ekosystémů. „Abychom mohli chránit jakýkoli ekosystém, potřebujeme vlastně vědět, co v něm je a co ho dělá živým, a teprve potom můžeme přemýšlet o nejlepších způsobech jeho ochrany,“ dodal Emmott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...