Delfíní samice žvatlají na svá mláďata podobně jako lidé

Způsob, jakým vznikla lidská schopnost komunikovat pomocí slov a vět, stále není rozluštěn. Vědci teď ale našli nečekanou podobnost v komunikaci lidí a delfínů, která by mohla pomoci vysvětlit některé ze základních stavebních kamenů jazyka.

Lidští rodiče ve všech kulturách na své děti žvatlají. Přitom se nejen mění obsah jejich řeči, ale také její forma. Hlas se posouvá do vyšší polohy, souhlásky jsou jemnější a tón řeči vlídnější. Zajímavé je, že stejně lidé hovoří i se svými domácími mazlíčky. Podle vědců tento přehnaný způsob komunikace pomáhá kojencům navázat vztah s jejich rodiči a naučit se hranice mezi slabikami a slovy. Nový výzkum prokázal, že stejný nevědomý pedagogický trik využívají také delfíni vůči svým potomkům.

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, vědci popsali, že matky delfínů skákavých při komunikaci se svými mláďaty zesilují tón svého pískání. Je to poprvé, co bylo toto chování pozorované u zvířat. Vědci zatím neví, k čemu přesně delfínům pomáhá, ale spekulují, že u nich může posilovat vazbu rodič–potomek a případně i učení.

Každý delfín skákavý má své označení – charakteristické pískání, které funguje podobně jako lidská jména. Zvířata je používají k navázání a udržení kontaktu s ostatními delfíny a také při naléhavých okolnostech. Mláďata delfínů tato jména získávají v prvním roce života, i když vědci zatím vůbec netuší, jakým způsobem. Mláďata se také učí „jména“ svých matek, přátel a kamarádů z hejna a napodobují je, aby upoutala jejich pozornost nebo přivolala pomoc.

Vědci z floridského Sarasota Dolphin Research Program zaznamenávali pískání dospělých samic delfínů a jejich mláďat v tamním zálivu po celá desetiletí; vznikla tak rozsáhlá databáze. Právě v ní pak hledali stopy komunikace samic s mláďaty. 

Mláďata zůstávají se svými matkami dva až šest let; všechna mláďata ve studii byla stará dva roky. „Po celou dobu byli v akustickém kontaktu,“ popisuje Laela Sayighová, bioložka z Oceánografického institutu ve Woods Hole a hlavní autorka studie. „Netušíme, co si sdělují, ale pravděpodobně to je něco jako: Jsem tady. Jsem tady.“

Z databáze pískání delfínů vědci vybrali soubor 19 samic, jejichž zvuky měli zaznamenané s mládětem i bez něj, a to v letech 1984 až 2018. U každého jednotlivého delfína vědci náhodně vybrali dvacítku pískavých zvuků, které zkoumali.

Tým zjistil, že všech 19 delfíních matek vydávalo pískání o vyšší frekvenci, když byly v přítomnosti svých mláďat, než když byly samy. Rovněž vydávaly o něco nižší minimální frekvence, pouze když byly se svými mláďaty. Tyto vyšší a nižší frekvence vytvářely celkově větší šířku pásma, což přesně odpovídá tomu, jak s dětmi žvatlají lidské matky.

„Bylo to velmi podobné tomu, co dělají lidské matky, když mluví vysokým hlasem na své děti,“ tvrdí autoři studie. U dětí už vědci delší dobu vědí, že dávají přednost žvatlání před normální mluvou dospělých. Jestli to platí také u delfínů, není jisté. U lidí tento způsob mluvení navíc zřejmě pomáhá dětem navázat vazbu se svými rodiči a zároveň se naučit složitým rysům a struktuře jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...