Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.

ERC Advanced granty jsou určené pro vědce, kteří už prokázali, že dokážou měnit svůj obor – finance mohou využít na rozvoj a prohloubení svého už tak kvalitního výzkumu. Oba oceněné české projekty jsou z oblasti společenských věd, každý dostane 2,3 milionu eur (necelých 56 milionů korun) na pět let, za které si budou řešitelé moci postavit svůj tým.

Prvním oceněným projektem je CORESPOND, který vznikl na katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci a vede ho Konstantinos Kafetsios. Výzkum vychází z teorie vztahové vazby, která popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení – a to podle toho, jestli v minulosti zažívali podporu jako spolehlivou, nejistou, nebo nedostupnou. Tento projekt nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: Výzkumný tým se bude ptát, jestli kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout.

Projekt propojí laboratorní experimenty, ekonomické hry, mezinárodní srovnávání i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 kultur, a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo toho, aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální vazby.

A pokud bude projekt úspěšný, jeho výsledky mohou rovněž pomoci lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je dle jeho autorů důležité v době, kdy komunity čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Nahrávám video

Můžeme se poučit z násilí?

Násilí je často považováno za nadčasovou krizi, kterou si procházejí v odlišné formě různé společnosti. Jeho formy a rozsah ale byly historicky podmíněné – obecně se soudí, že v minulosti bylo větší než nyní. Příjemci druhého grantu z Univerzity Karlovy pod vedením Jany Mynářové se podívali na kořeny tohoto násilí až do Starověké Mezopotámie, která se svými obřími archivy klínového písma nabízí bezkonkurenční prameny. Hliněné destičky se totiž paradoxně zachovaly mnohem lépe než pozdější záznamy na pergamenu nebo papíru – a navíc pokrývají období bezmála tří tisíciletí, kdy tato civilizace existovala.

Hlavním cílem projektu je poskytnout první ucelený pohled a pochopení rozsahu, role a proměnlivosti mezilidského násilí v Mezopotámii. Jeho rámec spočívá na čtyřech otázkách: Kdo byl zapojen, kde k němu došlo, kdy vzrostlo nebo pokleslo a jak ho společnost prožívala a řešila. Profesorka Mynářová se přitom zaměřila na něco, co historiky dříve zajímalo méně než příběhy o vládcích – spory obyčejných lidí.

Analyzuje přibližně 40 tisíc sumerských a akkadských dopisů a právních textů, což je dostatek informací, pomocí nichž chce získat plastický obraz starověké společnosti a toho, jak se násilí soustřeďovalo sociálně, časově i prostorově a jak ho určité síly zesilovaly nebo naopak omezovaly.

„Vycházím z hypotézy, že mezilidské násilí v Mezopotámii bylo vzácnější, více situativní a více vyjednatelné, než naznačuje královská rétorika, a že bylo formováno postavením, pohlavím, povoláním a lokalitou. Spojením filologie, prostorové historie a statistiky projekt TENSION přehodnocuje mezopotámskou historii a stanovuje metodologický standard pro studium násilí v jiných předmoderních společnostech bohatých na textové prameny,“ upřesnila Mynářová pro Českou televizi.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 8 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 8 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 9 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 10 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.