Dvacet metrů od srážky. Na oběžné dráze málem došlo ke kolizi mezi ruským a americkým satelitem

Kalifornská společnost LeoLabs, která se věnuje sledování těles na nízké oběžné dráze Země, oznámila, že se tam tento týden téměř střetly dvě družice. Mělo jít o satelit TIMED agentury NASA a nefunkční ruskou družici Cosmos 2221.

K situaci došlo ve středu o půl druhé ráno středoevropského času, informovala LeoLabs na síti X. Družice kolem sebe proletěly ve výšce asi 608 kilometrů nad Zemí tak blízko, že o sebe téměř zavadily – od srážky je dělilo pouhých dvacet metrů. Obě se přitom pohybují rychlostí kolem 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Bylo to příliš blízko na to, aby to bylo komfortní,“ uvedla LeoLabs. Modernějším ze satelitů byla americká sonda Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics and Dynamics Mission (TIMED), kterou vypustila roku 2001 na orbitu agentura NASA s cílem studovat horní vrstvy atmosféry. Druhým objektem byla ruská družice Cosmos 2221 z roku 1992. Ta měla původně vojenský účel, ale už řadu let je nefunkční – stal se z ní tedy typický vesmírný odpad.

Ani jeden z objektů nemá pohon, který by jim umožnil manévrovat a tedy se srážce vyhnout.

Srážky možné i reálné

NASA na možnost srážky upozornila už předem s tím, že bude situace detailně sledovat. Na svých stránkách současně vyjádřila znepokojení nad tím, že by případná kolize vedla ke vzniku značného množství trosek. Ty by pak znamenaly další riziko i pro jiné družice – a to by mohlo mít lavinovitý efekt.

Tato událost neměla žádný vliv na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která se pohybuje mnohem níž – asi o dvě stě kilometrů blíž Zemi.

Podle společnosti LeoLabs jsou takováto blízká setkání vzácná. Za poslední dva roky došlo pouze k šesti podobným událostem. Zatím ale mělo lidstvo štěstí, protože k reálné srážce na orbitě došlo jen jednou. Stalo se to roku 2009, když se necelých osm set kilometrů nad planetou srazily americká komunikační družice Iridium 33 a ruská vojenská družice Kosmos-2251. Důsledkem tehdy byl vznik asi 1800 úlomků větších než deset centimetrů. Kdyby došlo k výše popsané kolizi, bylo by podle LeoLabs úlomků přes 2500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...