Dvouhlavá ploštěnka překvapila polské zoology. Změnila si osu těla

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Regenerujících tvorů je celá řada, tuto schopnost má v omezené míře každý organismus, ale ne všechny to umí jako tyto ploštěnky. Když na nich vědci dělali experimenty, zjistili, že jim mohou vyrůst dvě hlavy: jedna na normálním místě, druhá uprostřed těla, která je obrácená směrem dozadu.

Tato vývojová chyba umožňuje červům trvale obrátit osu těla, aniž by to mělo jakékoli viditelné škodlivé účinky. V podstatě jako by člověku vyrostla hlava z břicha.

Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně mohou vést parazitický způsob života. Vyhýbají se světlu. V Česku v současnosti žije šestnáct druhů vodních a tři druhy půdních ploštěnek.

Jeden tvor, dvě hlavy

Vědci už dlouho vědí, že dvouhlavé ploštěnky se dají vytvořit pomocí elektrického proudu. Ale toto je poprvé, co byla dvouhlavá varianta pozorována přirozeně a spontánně.

Objev pochází z laboratoře polských zoologů Katarzyny Tratkiewiczové a Ludwika Gasiorowského z Varšavské univerzity.

Změny na těle ploštěnky
Zdroj: Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences

Když prováděli inventuru svých laboratorních sbírek, narazili v nich rovnou na několik těchto tvorů s podivně umístěnými hlavičkami na konci nebo v půlce těla. Zaujalo je to a rozhodli se prozkoumat, jak vlastně tyto deformované ploštěnky vznikly.

Řezání červů

Přírodovědci pozorovali tvory pod výkonnými mikroskopy, kde je označili chemickými značkami. A poté rozřezali tyto dvouhlavé červy na tři části a sledovali, jak se budou jednotlivé dílky hojit a přežívat.

Ukázalo se, že první a třetí část (hlavová a ocasní) se hojily v podstatě normálně. Ale střední část s hlavou otočenou dozadu udělala něco neočekávaného. Na opačném konci hlavy byla otevřená rána – a když se zahojila, nevyrůstala z ní už druhá hlava. Místo toho se regeneroval ocas. To znamenalo, že se červu podařilo trvale obrátit směr hlavy a ocasu. Jinými slovy, úplně otočil svou osu těla.

Všichni červi, kteří vznikli tímto způsobem, byli schopní se rozmnožovat. Když vědci prozkoumali jejich potomstvo, zjistili, že jsou všichni jedinci normální. To podle autorů dokazuje, že obrácení osy bylo způsobeno spíše vývojovou flexibilitou než genetickými mutacemi.

„Naše zjištění naznačují, že regenerace celého těla na základě pluripotentních kmenových buněk poskytuje flexibilní vývojový rámec, ve kterém lze přizpůsobit i obrácení osy dospělého bilaterálního těla,“ popsali ve studii vědci.

Vědci vyloučili genetickou mutaci, ale na příčinu této bizarní změny zatím nepřišli. Zatím nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, které má věda v oblibě úplně nejméně: mohlo by se jednat o náhodu. V přírodě badatelé zatím nic takového neviděli, takže by se mohlo jednat také o vliv laboratorního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...