Himálajské ledovce tají stále rychleji. Ohrožuje to zásobování vodou milionů lidí v Asii

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Tato studie ukazuje, že himálajské ledovce se zmenšují mnohem rychleji než ledovce v jiných částech světa, tempo úbytku vědci označují za „výjimečné“.

V práci, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports, rekonstruovali autoři rozlohu téměř patnácti tisíc himálajských ledovců od doby takzvané malé doby ledové, tedy od středověku. Vědci spočítali, že ledovce od té doby ztratily přibližně 40 procent své plochy, z maximálních 28 tisíc kilometrů čtverečních na dnešních přibližně 19 600 kilometrů čtverečních.

Během tohoto období také ztratily 390 až 586 kilometrů krychlových ledu, což odpovídá množství ledu, které se dnes nachází ve středoevropských Alpách, na Kavkaze a ve Skandinávii dohromady. Podle výpočtů týmu voda uvolněná táním zvýšila hladinu moří na celém světě o 0,92 až 1,38 milimetrů. Zásadní ale je, že se tempo tání rychle zvyšuje.

Hlavní autor článku Jonathan Carrivick uvedl: „Hora Lobuche je v současnosti nejrozsáhlejším geologickým nalezištěm na světě. Naše výsledky jasně ukazují, že led z himálajských ledovců teď ubývá rychlostí, která je nejméně desetkrát vyšší než průměrná rychlost v minulých staletích. Toto zrychlení tempa úbytku se objevilo teprve v posledních několika desetiletích a souvisí se změnou klimatu způsobenou člověkem.“

Třetí pól planety

Himálaje jsou po Antarktidě a Arktidě místem, kde je na naší planetě třetí nejvyšší množství ledovců na světě, někdy se proto tomuto pohoří říká jen s lehkou nadsázkou „třetí pól“.
Zrychlené tání himálajských ledovců má významné důsledky pro stovky milionů lidí, kteří jsou závislí na hlavních asijských říčních systémech, a to nejen z hlediska pěstování potravin, ale také energie. Mezi nejdůležitější řeky, které získávají svou vodu z těchto hor, patří Brahmaputra, Ganga a Indus.

Autoři pro svůj výzkum použili satelitní snímky a digitální výškové modely. Díky nim vytvořili podobu ledovců v době před čtyřmi až sedmi sty lety. Satelitní snímky odhalily horské hřebeny, které označují bývalé hranice ledovců, a vědci použili geometrii těchto hřebenů k odhadu někdejšího rozsahu ledovce a výšky ledového povrchu. Porovnáním rekonstrukce ledovce s jeho současným stavem určili objem, a tedy i úbytek hmoty mezi malou dobou ledovou a současností.

Kde je nejhůř

Himálajské ledovce obecně ztrácejí hmotu nejrychleji ve východních oblastech, například ve východním Nepálu a Bhútánu severně od hlavního rozvodí. Studie naznačuje, že tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny rozdíly v geografických vlastnostech na obou stranách pohoří a jejich interakcí s atmosférou, což má za následek odlišné počasí.

Himálajské ledovce také rychleji ubývají tam, kde končí v jezerech, než tam, kde končí na pevnině. Příčinou jsou teplotní vlastnosti těchto jezer. Jejich počet a velikost se zvyšuje, takže lze očekávat další zrychlování úbytku hmoty, varují vědci.

Podobně rychleji ztrácejí hmotu i ledovce, které mají na svém povrchu značné množství skal a balvanů, také ony lépe přitahují teplo.

Spoluautor výzkumu Simon Cook dodává, že výsledky studie jsou v souladu se zkušenostmi lidí: „Lidé v tomto regionu už nyní pozorují změny, které přesahují vše, čeho byli svědky po celá staletí. Tento výzkum je jen nejnovějším potvrzením toho, že se tyto změny zrychlují a že budou mít významný dopad na celé národy a regiony.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...