Hrob starověkého válečného náčelníka překvapil archeology. Analýza zubní skloviny ukázala, že šlo o ženu

Když archeologové poprvé objevili ve Španělsku pět tisíc let starou zdobenou hrobku, předpokládali, že patří nějakému mocnému válečníkovi. Byla v ní dýka z horského křišťálu, sloní kly a další honosné předměty spojené s mocným mužem. Teď ale zjistili, že ostatky patří ženě.

K poznání pravdy stačily dva zuby. Vědci použili novou metodu určení pohlaví, která analyzuje zubní sklovinu – techniku, jež vznikla teprve před pěti lety. 

Většina podrobností o životě „Dámy ze slonoviny“, jak jí vědci říkají, sice zůstává i nadále záhadou, ale výzkum nějaké náznaky příběhu odhalil. „Byla pohřbená sama v hrobce s velmi zvláštními artefakty,“ uvedl spoluautor a archeolog ze Sevillské univerzity ve Španělsku Leonardo Garcia Sanjuan. „To ukazuje, že šlo o výjimečnou osobu.“

Zpochybnění starých historických vyprávění

Hrobka se nachází několik kilometrů západně od Sevilly, nedaleko jižního pobřeží Španělska, a archeologové ji odkryli v roce 2008. Na základě zkoumání špatně zachovalých kostí a faktu, že v hrobce bylo nalezeno několik vzácných předmětů – včetně skořápek pštrosích vajec a jantaru spolu se sloními kly a dýkou – se domnívali, že se jednalo o mladého muže, který měl vysoké společenské postavení.

Artefakty nalezené v hrobce Dámy ze slonoviny
Zdroj: Scientific Reports

Nová technika, kterou využili pro analýzu, zjišťuje rozdíly v chemickém složení zubní skloviny mezi muži a ženami a lze ji použít i v případě, že není k dispozici kompletní DNA. „Tento výzkum přinesl další důkaz, který zpochybňuje stará historická vyprávění,“ uvedla historička z University of St. Andrews ve Skotsku Alison Beachová, která se na studii nepodílela. Ukazuje podle ní, že „není nutně pravda, že by muži byli vždy nejvíc uctíváni nebo měli největší autoritu“.

„Pohřeb Dámy ze slonoviny vyniká nad všemi ostatními – není znám absolutně žádný mužský nebo ženský pohřeb, který by se jí mohl rovnat,“ řekl Sanjuan. Podle něj se zhruba 250 let po tomto pohřbu kolem její hrobky začaly budovat další hroby, ale vždy  ve vzdálenosti nejméně třicet metrů. A asi osmdesát let po její smrti lidé znovu vstoupili do její hrobky a umístili do ní další děkovné předměty, včetně křišťálové dýky.

Nemusí jít o výjimku

Vědci vědí jen málo o sociální a politické struktuře společnosti, do níž patřila. Existovala zhruba ve stejné době, kdy probíhal nástup faraonů v egyptském údolí řeky Nil, a také v době, kdy se začala stavět první města na březích Eufratu v Mezopotámii.

Umístění hrobky Dámy ze slonoviny
Zdroj: Scientific Reports

Archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Vídeňské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že tento hrob nemusí být nutně výjimkou – ke stejné chybné identifikaci podle ní mohlo dojít i v jiných starověkých hrobkách, kde badatelé předpokládali, že tahle bohatá a významná osoba musela být logicky muž.

Moderní archeologické metody jí už daly minimálně jednou za pravdu: Nedávno totiž jiní badatelé pomocí analýzy DNA zjistili, že vikingský válečník pohřbený ve Švédsku byl žena, což také vyvrátilo předchozí předpoklady. „Když se vrátíme ke genetickým testům, čeká nás myslím ještě několik překvapení,“ dodala Rebayová-Salisburyová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.