Hroši umí „létat“, jejich klus překvapil vědce

Hroch je považovaný za pomalé a neobratné zvíře. Nový výzkum ale ukázal, že věda běžecké schopnosti těchto velkých tlustokožců výrazně podcenila.

Hroši jsou podle nové studie vědců z londýnské Královské veterinární univerzity mnohem lepší běžci, než se zdálo. Přestože je hroch pátý nejtěžší suchozemský savec, když klusá maximální rychlostí, opustí všechny jeho končetiny zemi.

Vědci dospěli k tomuto překvapivému zjištění, když analyzovali 169 videozáznamů rychlého pohybu 32 různých hrochů. Biologové nikdy nepozorovali, že by hroši používali cval, ale místo toho využívali prakticky jenom klus. I při této formě běhu se zvládnou dostat do krátké fáze, kterou autoři označují jako „vzdušnou“, kdy se od země odlepí všechny čtyři končetiny. Při maximální rychlosti strávili hroši až patnáct procent každého kroku zcela ve vzduchu. Až doposud přitom přírodovědci o této vzdušné fázi nevěděli, respektive ji nepopsali.

Klusající tlustokožci

Podle vědců je hroší záliba v klusu velmi neobvyklá, zejména u těch nejtěžších suchozemských savců. Například nosorožci a žirafy, podobně jako koně, mění různě krok, klus a cval. Klus mohl být poměrně rozšířený u velkých dinosaurů s dlouhým krkem. Jak si hroši tedy tento pohyb vyvinuli a proč to vědcům tak dlouho unikalo?

Na obě otázky je překvapivě stejná odpověď: rozdíl mezi tím, jak hroši tráví dny a večery. Tlustokožci si dny užívají většinou ponoření pod vodou, z níž se vynořují jen na nadechnutí. Ale kolem soumraku řeky a jezera opouštějí, aby se napásli: k sytosti potřebují zkonzumovat asi osmdesát kilogramů rostlin.

Vědci proto pozorovali hrochy většinou přes den, kdy z jejich chování moc neviděli. Ale ještě méně se vědělo o jejich noční aktivitě. Vůbec tomu nepomáhá ani jejich povaha: jde o značně agresivní tvory, kteří si aktivně hlídají svoje domovy.

Ochrana hrochů

Vědci si zatím nejsou úplně jistí tím, jak a proč se u hrochů klus vyvinul. Ale i to zřejmě nějak souvisí s tím, jak se mění chování hrochů na souši a ve vodě. Zatímco ve vodě jsou obratní a nemají v ní nepřátele, na souši patří mezi ty méně agilní. A v době, kdy řeky opouštějí, se mohou potkat nejen se silnými predátory, jako jsou lvi, ale také s agresivními konkurenty, kteří je převyšují silou – jde hlavně o nosorožce. V nejrizikovějších situacích by pro ně tedy mohlo být výhodně umět vyvinout vysokou rychlost.

Tato studie přináší nejen spoustu nového poznání, ale její výsledky mohou být podle vědců využitelné i pro ochranu zvířete, které v současné době trpí zejména změnami jeho přirozeného životního prostředí. Autoři uvádějí, že u hrochů chovaných v zoologických zahradách, jsou velmi častá poškození končetin – a jsou zřejmě spojená právě s nevhodným pohybem.

Lepší pochopení původu těchto zranění by mohlo zvýšit úspěšnost chovu hrochů, který je už tak náročný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 6 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 9 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 10 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 11 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.