Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.

Česká republika stárne. V její demografické struktuře je výrazný zub, kvůli němuž brzy přestane stačit současná podoba sociálního a zdravotního systému na to, aby zvládla zvýšený počet seniorů se zdravotními problémy. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému a výsledků predikcí, které novinářům představili ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Ve vizualizaci, kde každý sloupec reprezentuje jeden ročník, je dobře vidět, jak bude podle odhadu ubývat těch nejmladších a naopak bude přibývat seniorů. „Když se projdete po ulici, podívejte se kolem sebe a všímejte si, jak vypadají lidé kolem vás. Za deset let to bude úplně jiná, mnohem starší společnost,“ uvedl Dušek.

Na vizualizaci je vidět, že nejsilnější ročníky se postupně přesunou do důchodového věku. A zdvojnásobit se má i počet lidí ve skupině nad 85 let. O tomto problému se nejčastěji mluví v souvislosti s důchody: kdo bude pracovat na stále početnější skupiny seniorů, kteří už nevydělávají? Podle Duška ale tato data ukazují ještě další dvě roviny problému: sociální a zdravotní. Ve skupině nad 85 let totiž nějakou formu péče potřebuje až šedesát procent lidí.

Počet lidí, kteří budou potřebovat nějakou takovou péči, je tedy tak velký, že aby Česká republika zajistila lůžka, která budou tito lidé potřebovat, musela by do roku 2035 až 2040 postavit nebo vybudovat zařízení, která by měla dohromady až 35 tisíc lůžek. „To je víc než deset nebo dvanáct fakultních nemocnic, to je prostě nemožné, uvedl šéf ÚZIS.

Stárnutí je spojené s celou řadou zdravotních problémů, od cukrovky, srdečních potíží až po rakovinu nebo Alzheimerovu chorobu – s tou se například vloni v Česku léčilo téměř 120 tisíc lidí. V roce 2040 to bude podle Duškových dat víc než dvojnásobek. A přibude i případů demence. Loni to bylo necelých 200 tisíc pacientů, za patnáct let to bude skoro 400 tisíc lidí a do roku 2050 téměř půl milionu. Kapacity pro takovou péči není možné vybudovat, navíc chybí i experti, kteří by se o nemocné seniory starali.

„V České republice máme asi 350 geriatrů,“ konstatoval Dušek. „Z toho ale asi třetina bude za pět let v důchodu. Potřebujeme jich přitom nutně přes tisíc,“ doplnil. Podobně nedostačující jsou také kapacity dalších zdravotních pracovníků, včetně zdravotních sester.

Co s tím

Dušek uvedl, že tato čísla, která vznikla integrací dat sociálních a zdravotních služeb a jež pro Českou republiku doposud nebyla k dispozici, se nedají ignorovat. „Nad námi tady visí velký otazník, jestli se na to zvládneme připravit. Protože je nemyslitelné, aby takováto masa občanů, pacientů byla například dominantně ošetřována pouze v nemocnicích nebo v pobytových sociálních službách,“ řekl.

Výše uvedených 35 tisíc lůžek totiž nemusí být nutností, kdyby se posílily komunitní služby, prevence zdravotních problémů a také geriatrie – což by ale znamenalo přenést více péče mimo jiné i na rodiny seniorů – samozřejmě s tím, že by pro to musely získat lepší podporu. „Pracujeme s různými scénáři. Při posílení komunitních služeb a geriatrie nebudeme potřebovat tolik lůžek, abychom lidem zařídili bezproblémové opečovávání. V každém regionu může být spektrum služeb jiné,“ uvedl Dušek.

Varovná čísla

Loni bylo v domovech pro seniory, postižené a lidi s demencemi, ve stacionářích či v sociální péči nemocnic a léčeben 76 761 lůžek. V zařízeních pobývalo přes 93 500 klientů. Ošetřovacích dnů bylo celkem 25,8 milionu. V roce 2035 by péči mělo potřebovat 135 600 osob, lůžek by pro ně mělo být 111 500 a ošetřovacích dnů 36,8 milionu. V polovině století predikce počítá se 170 300 klienty, 140 500 lůžky a 45,7 milionu ošetřovacích dnů.

Dlouhodobou sociální péči v minulém roce dostávalo 185 100 lidí nad 65 let. V roce 2035 by jich mohlo být o 70 700 víc a do poloviny století by jich pak přibylo ještě dalších 47 700. Celkem by tak v roce 2050 mělo péči mít přes 303 500 seniorů a seniorek. Podle Duška jde o minimální předvídané varianty, ve skutečnosti mohou být pak počty v budoucnu vyšší.

Tato změna je nesmírně rychlá kvůli demografickému zubu popsanému v úvodu, který vznikl během normalizace. Délka života se postupně prodlužuje a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let teď tvoří pětinu obyvatel Česka, v roce 2040 to má být čtvrtina, v polovině století pak třicet procent. V příštích desetiletích podle demografů poroste hlavně počet lidí ve vysokém věku. Zatímco letos by mělo v tuzemsku podle projekce statistiků žít přes 71 tisíc lidí nad 90 let, v roce 2040 pak 172 tisíc. Takzvané Husákovy děti, které se narodily v sedmdesátých letech, budou nejpočetnější generací v zemi i ve svých osmdesáti letech.

Podle Jurečky je potřeba, aby se začaly intenzivně připravovat nejen vládní orgány, ale zejména regiony. Na zajištění dostatku péče pro svou stále početnější skupinu nemocných seniorů jim totiž zbývá už jen několik let. „Je potřeba, aby se problém začal vnímat výrazně jinak. Nikdo z krajů údaje nezpochybnil, že by jim to vycházelo jinak. Budeme mít obrovskou nálož,“ zakončil ministr v demisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...