Hyde Park Civilizace slaví deset let. Vyzpovídal 31 nobelistů, slibuje další výjimečné hosty

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

„Prvními dvěma hosty před deseti lety byli Dana Drábová a Jiří Grygar. Rozhodli jsme se je do jednoho z prvních podzimních dílů pozvat znovu – tentokrát oba najednou,“ říká dramaturgyně pořadu Gabriela Cihlářová. Spolu se Stachem stála u zrodu pořadu.

První vysílání pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

„Už první desetiletí ukázalo, že i do České televize, která primárně vysílá pro 10 milionů lidí, chodí největší osobnosti světové vědy a lidé, kteří doslova změnili svět,“ zmiňuje Stach a dodává: „Chceme, aby se s nimi diváci seznámili co možná nejvíc, a proto je Hyde Park Civilizace nejenom televizním pořadem, ale také jsou rozhovory už ve dvou knihách, a to i s pohledy do zákulisí.“

Rovněž v nových dílech pořad nabídne špičkové hosty: jediného vědce, který kdy chodil po Měsíci – Harrisona Schmitta, nositele Kavliho ceny za elektronovou mikroskopii Ondřeje Křivánka nebo nositele Nobelovy ceny za chemii s českými kořeny Thomase Cecha. 

V sobotu 3. září Hyde Park Civilizace odvysílá 333. díl. „Do druhého desetiletí pořadu jsme chtěli vykročit vzpomínkovým dílem. NASA nám na sobotní večer ale naplánovala první krok k návratu člověka na Měsíc – start mise Artemis, zatím bez posádky. Rádi jsme změnili plány, a pokud mise odstartuje, budeme u toho s Janem Spratkem a Lukášem Houškou živě,“ přibližuje Stach. 

Šest let vědecké redakce

Na obrazovky se v neděli v 10:30 vrací také pořad Věda24. Jejím hlavním tématem bude rovněž mise na Měsíc, ale i naděje pro děti s cystickou fibrózou, protože pojišťovna nově proplácí lék Kaftrio už od šesti let věku.

Na začátku října pak bude redakce sledovat vyhlašování Nobelových cen ve vědeckých kategoriích.

Vědecká redakce ČT funguje už šest let. Od září 2016 do vysílání nabídla víc než 9600 témat, jen za poslední rok to bylo přes 2400 témat. „Věnujeme se nejen aktuálním výsledkům výzkumů, ale hledáme i vědecké úhly pohledu na aktuální dění,“ říká vedoucí vědecké redakce Kateřina Fifková. A doplňuje: „Jsem ráda, že se věda dostává k divákům čtyřiadvacítky po celý den – od Studia 6 přes dopolední a odpolední vysílání a hlavní relace Události a Události, komentáře až po noční zprávy.“

Vědu najdou diváci i na webu. Součástí zpravodajského portálu ČT24 je veda24.cz, za šest let vědecká část webu nabídla přes devět tisíc článků. Vědecká redakce je aktivní také na sociálních sítích Facebook, Twitter i Instagram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.