I trávník pomůže. Vědci připravili doporučení, která mají pomoci českým městům zvládat vedra

Vědci připravili sadu doporučení, která mají městům v Česku pomoci zvládnout vlny veder. Popsali například rozdíly ve vlivu různých vodních prvků i zelených ploch, uvedla mluvčí Technologické agentury ČR Veronika Dostálová.

„Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami vzduchu patří především města, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel. Teplotní extrémy jsou zde zesilovány efektem takzvaného tepelného ostrova města,“ uvedl Jan Geletič z CzechGlobe.

Tepelné ostrovy jsou místa, kde je oproti okolí vyšší teplota vzduchu. Řada měst v Česku proto připravuje adaptační strategie na změnu klimatu, k jejímž projevům patří právě četnější a intenzivní horké vlny.

Podle expertů však města v provádění adaptací často chybují. „Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Adaptační opatření není vhodné umísťovat v území nahodile,“ upozornil Geletič.

Efekt stromů

K výstupům projektu Michal Lenhert z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomoucí uvedl, že třeba stromy na otevřeném prostranství v centrech měst přes den snižují pocitovou teplotu o 8,3 až 10,9 stupně Celsia ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše.

„V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8 až 7,6 stupňe. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1 až 1,3 stupně zvyšují. Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4 až 2,1 stupně Celsia,“ dodal expert z katedry geografie.

Pokropení prostranství vodou pak podle Lenherta sice sníží pocitovou teplotu o 1,3 až 3,1 stupně, ale nejvýše na dvacet minut.

Rozdíly jsou i mezi vodními prvky. Třeba kašny na náměstí mají podle týmu na lepší zvládání veder minimální efekt. Vodotrysky či mlžné brány pak snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 stupně v závislosti na denní době i podobě opatření. I tyto prvky však ovlivňují jen nejbližší okolí, upozornili odborníci.

Trávník znamená dvacet stupňů rozdíl

Trávníky pak vedou k poklesu teploty průměrně o 0,9 stupně proti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník navíc může mít až o dvacet stupňů nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný. Teplota povrchu trávníku bez vláhy se podle vědců blíží holé půdě. Pokud trávníku chybí vazba na spodní vrstvu půdy, tak se také teplota povrchu téměř neliší od betonových ploch. To se týká třeba zatravněných kolejových pásů.

Tereza Aubrechtová z CzechGlobe také podotkla, že města mnohdy věnují málo pozornosti adaptaci lesních a zemědělských ploch a výrazné nedostatky bývají i v plánování udržitelného nakládání se srážkovou vodou.

Na projektu spolupracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL). Technologická agentura (TA ČR) dvouletý projekt podpořila částkou asi 2,1 milionu korun.

Vědci na projektu spolupracovali se zástupci Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně. Tato města pak získala doporučení, jak čelit vysokým teplotám, včetně map s místy, která jsou nejvíce náchylná k jejich výskytu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...