Jaderný odpad z desítky let starých amerických pokusů se může dostat do přírody, varuje zpráva

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.

Před sedmdesáti lety odpálili Američané svou nejsilnější vodíkovou bombu. Se silou 15 megatun trinitrotoluenu (TNT) byla vodíková nálož Bravo, odpálená 1. března 1954 na atolu Bikini na Marshallových ostrovech, asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu v srpnu 1945.

Velice silný účinek pumy, třikrát větší, než se čekalo, vedl spolu s dalšími faktory k nejhoršímu radioaktivnímu zamoření, které způsobily USA. Radioaktivní spad i ionizující záření zasáhlo stovky obyvatel atolů Rongelap, Rongerik či Utirik (vzdálených 150 až 450 kilometrů od epicentra), 23 rybářů japonské lodi Šťastný drak, která byla v době zkoušky ve vzdálenosti asi 140 kilometrů (jeden z nich, Aikiči Kubojama, následkům záření zanedlouho podlehl), a posádky dalších lodí.

Obavy mají nejen Marshallovy ostrovy, ale i Grónsko

Podle nové zprávy amerických úřadů je ale tato katastrofa rizikem dodnes. Na konci ledna 2024 totiž vyšel report Úřadu pro vládní odpovědnost, který popsal, co z jaderného zamoření zbylo nejen v Tichomoří, ale také v Grónsku a ve Španělsku. Autoři tvrdí, že změna klimatu může narušit jaderný odpad, který zůstal v Grónsku a na Marshallových ostrovech. A to by mohlo vést k tomu, že se uvolní do okolí.

„Zvyšující se hladina moře by mohla rozšířit kontaminaci na Marshallových ostrovech. Rozporuplná hodnocení rizik způsobují, že obyvatelé nedůvěřují radiologickým informacím od amerického ministerstva energetiky,“ uvádí se ve zprávě.

V Grónsku zase zůstalo chemické znečištění a radioaktivní tekutiny zamrzlé v ledových vrstvách, jež jsou pozůstatky po jaderné elektrárně na americké vojenské výzkumné základně, kde USA během studené války zkoumaly možnosti instalace jaderných raket.

Tato zpráva na svých čtyřiašedesáti stránkách nepopisuje, jak a kam by se jaderné znečištění mohlo v Tichém oceánu nebo v Grónsku šířit ani jaká případná zdravotní rizika by to mohlo představovat pro lidi žijící v okolí. Naznačuje ale časový horizont: v Grónsku by se mohl dostat zmrzlý odpad z testování jaderných zbraní do životního prostředí už do roku 2100, pokud se bude klima oteplovat podobným tempem jako v současné době.

Třetím místem, které zpráva amerických úřadů řeší, je španělské město Palomares, ale mnohem méně než předchozí dvě oblasti. Tam se roku 1966 srazila dvě americká letadla, tanker KC-135 a strategický bombardér B-52G se čtyřmi termonukleárními bombami na palubě. Tři spadly na pevninu, čtvrtá do moře, přičemž se všechny sice našly, ale zřejmě přesto došlo ke znečištění plutoniem.

Američané sice nikdy data nezveřejnili, nicméně španělské úřady v 90. letech minulého století přehodnotily radioaktivní kontaminaci v Palomares a zjistily, že překračuje normy Evropské unie. V roce 2015 podepsaly americké a španělské úřady prohlášení o záměru dále sanovat Palomares, ale konečné dohody nedosáhly.

Řešení zatím neexistuje

Zpráva konstatuje, že zatím neexistují žádné plány na vyčištění radioaktivního odpadu v Grónsku, nicméně současně upozorňuje, že možná není tak velké riziko ze samotné radioaktivity. Podle některých studií se totiž už významná část tohoto odpadu rozložila a rozpadla, takže koncentrace nebudou vysoké.

Větší hrozbou může být podle Úřadu pro vládní odpovědnost chemický odpad, jenž je součástí této skládky. Jeho součástí jsou totiž například polychlorované bifenyly, které škodí životu rovnou několika možnými způsoby.

Ohledně Marshallových ostrovů panuje ještě větší nejistota. Tam by totiž mohla odpad ohrozit stoupající hladina oceánu, která se ale do budoucna modeluje hůř než tání ledu v Grónsku. Zpráva uvádí, že mezi americkým ministerstvem energetiky a úřady Marshallových ostrovů neexistuje shoda ohledně rizik, která tam americký jaderný odpad představuje.

Příběh pumy Bravo

Bombu Bravo tvořil velký válec o hmotnosti 10,7 tuny, délce 4,5 metru a šířce 1,4 metru. Bomba byla zasazená do věže na umělém ostrově vybudovaném na útese ostrova Namu na atolu Bikini a v 6:45 tamního času odpálena.

Když bomba detonovala, vznikla v průběhu jedné sekundy ohnivá koule o velikosti asi pěti kilometrů, která byla viditelná z atolu Kwajelein vzdáleného 450 kilometrů. Exploze po sobě zanechala kráter o průměru dva kilometry, jenž byl hluboký 75 metrů. Jaderný hřib dosáhl během minuty výšky 15 kilometrů a zastavil se za šest minut po explozi až ve výšce 40 kilometrů nad Zemí.

Příčinou vyššího účinku byla chyba, kterou udělali projektanti zařízení v laboratořích Los Alamos v USA.

Radioaktivní spad se rozšířil východně na obývané atoly, ze kterých až tři dny po explozi evakuovalo americké námořnictvo přes 200 ostrovanů a 28 tamních amerických vojáků kvůli nevolnostem (později některým postiženým vypadaly nehty a vlasy). Kvůli následným zdravotním potížím obdržela řada obyvatel Marshallových ostrovů kompenzaci od americké vlády. Spad zasáhl Austrálii, Indii, Japonsko, a dokonce i USA a části Evropy.

Ačkoli byli obyvatelé z okolí vystěhováni, v roce 1990, více než 30 let po skončení pokusů, kolegium amerických lékařů prohlásilo, že pokusné jaderné výbuchy v oblasti mají na svědomí 23 forem rakoviny a jiná onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 17 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
včera v 06:40

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.