Jedenáctiletá školačka objevila zřejmě největšího ichtyosaura v dějinách, mohl mít až třicet metrů

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

„Tati, to je ale veliká kost,“ zavolala na svého otce jedenáctiletá Ruby. Její táta Justin přiběhl blíž a nemohl věřit svým očím. Ta kost byla totiž opravdu obrovská.

Takhle začal v létě roku 2020 příběh, který skončil v polovině letošního dubna, když vědci vydali studii, v níž tehdejší nález popsali. Ruby a Justin Reynoldsovi totiž náhodou objevili pozůstatky největšího mořského plaza v dějinách Země – a okamžitě na něj upozornili vědce, konkrétně profesora Deana Lomaxe.

Tento titánský druh ichtyosauara mohl měřit podle konzervativních odhadů pětadvacet metrů, tvrdí vědci. Mohl být ale dokonce ještě výrazně větší – horní hranice odhadu jeho velikosti je totiž „přes třicet metrů“. Což by z něj dělalo nejen největšího plaza planety, ale dokonce i jednoho z největších tvorů vůbec.

Tým objevitelů: (zleva) Dean Lomax, Ruby Reynoldsová, Justin Reynolds a Paul de la Salle
Zdroj: University of Manchester

Ráj ichtyosaurů u Britských ostrovů

Profesor Lomax patří mezi přední světové experty na ichtyosaury. Právě on roku 2018 objevil pozůstatky až donedávna největšího britského ichtyosauara, který mohl měřit maximálně 23 metrů. Jenže nový nález je ještě zachovalejší a ještě větší.

Paleontologové pod Lomaxovým vedením byli z objevu tak nadšení, že Justinovi a Ruby dovolili, aby společně s nimi pátrali na místě objevu dál. A časem tento tým našel další kusy stejné čelisti, které do sebe dokonale zapadaly – jako několik milionů let stará skládačka. Poslední kus se povedlo najít až v říjnu 2022.

„Obří ryboještěr od řeky Severn“

Lomaxův tým z analýzy kostí zjistil, že patřily doposud neznámému druhu obřího ichtyosaura, který dorůstal podobných rozměrů jako největší tvor současnosti, plejtvák obrovský. Vědci mu dali jméno Ichthyotitan severnensis, což znamená „obří ryboještěr od řeky Severn“.

Kosti jsou staré asi 202 milionů let a pocházejí z konce triasu. V této době dominovali v oceánech ekosystémům obrovští ichtyosauři, věk těchto titánů se už ale tehdy chýlil svému konci – na obzoru byla totiž událost, které se říká „Velké vymírání na konci triasu“.

Během tohoto kataklyzmatu vyhynula nejen většina obřích ichtyosaurů, ale zřejmě asi 76 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Tato událost mimo jiné otevřela dveře k ovládnutí planety dinosaurům. Každopádně nově objevené kosti mohly patřit jednomu z posledních obrů celého věku.

Vizualizace dvojice ichtyosaurů Ichthyotitan severnensis
Zdroj: University of Manchester

Publikující vědkyní ve věku teenagera

Paleontolog Lomax je nadšený nejen výsledkem objevu, ale také přístupem rodiny Reynoldsových. „Neskutečně na na mě zapůsobilo, že Ruby a Justin správně identifikovali nález jako další obrovskou čelist ichtyosaura. Poznali, že se shoduje s tou, kterou jsme popsali v roce 2018. Požádal jsem je, jestli by se nechtěli připojit k mému týmu, který by tuto fosilii studoval a popsal, včetně jejího pojmenování. A oni se té možnosti chopili,“ uvedl vědec.

A malé Ruby věští velkou budoucnost: „Ruby se teď vlastně stala publikující vědkyní, která nejen našla, ale také pomohla pojmenovat druh gigantického prehistorického plaza. Něčím takovým se moc teenagerů pochlubit nemůže,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...