K Marsu mají letos dorazit sondy hned několika států. V plánu je planetu zkoumat z výšky i povrchu

Na Marsu by mělo být během roku 2021 docela rušno –⁠ v únoru by tam měly dorazit hned tři sondy. Využily toho, že se loni planeta k Zemi výrazně přiblížila. „To se děje zhruba tak jednou za dva roky. Přesněji přibližně za 22 měsíců,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Jako první svůj stroj vyslaly Spojené arabské emiráty. Sonda nazvaná Amal (v překladu Naděje) se stane umělou oběžnicí rudé planety. Krátce po ní se na půlroční cestu vydala i čínská Tchien-wen 1. Ta by měla na Marsu dokonce přistát. „Sonda letí rychlostí okolo 23 kilometrů za sekundu, to je v podstatě milion kilometrů za den,“ popsal Li Čen-cchaj z Čínské kosmické agentury.

Stejný cíl má i americká NASA. Ta na Mars posílá své zatím největší robotické vozítko Perseverance. Soustředit by se mělo na hledání známek života –⁠ začne s tím v kráteru nazvaném Jezero. Sloužit by mělo dva roky. „Jedním z klíčových úkolů Perseveance je sbírání vzorků, které může v budoucnu přivézt zpět na Zemi,“ uvedl Kenneth Farley z NASA.

Na Mars míří Evropa i podnikatelé

Blízkosti Marsu chtěla využít i Evropská kosmická agentura, kvůli technickým problémům ale projekt odložila o dva roky –⁠ tedy do dalšího podobného „okna“. „Čeští vědci využili této příležitosti a na přistávacím modulu, který bude ve spolupráci s Ruskem, by měla fungovat vědecká aparatura, která by měla zkoumat elektromagnetické podmínky na povrchu Marsu,“ naznačuje Kolář.

Zemi nejbližší planeta pak hraje velkou roli také v plánech soukromé společnosti SpaceX. Elon Musk si jako další ze svých ambiciózních cílů vytyčil dostat na Mars lidskou posádku a už na to buduje první raketu. Přestože test lodi Starship minulý měsíc pokazilo neúspěšné přistání, Muska to ale neodrazuje.

Lidé by se na rudé planetě mohli objevit ještě v polovině tohoto století. Výzkum na ní se může stát klíčovým pro otázku, zda jsme ve vesmíru sami.