Klíčovým článkem života v oceánech byl téměř neznámý prvok. Jeho roli popsal český výzkum

Přírodovědci v současné době stále častěji přicházejí s tím, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Teď to potvrdila studie publikovaná týmem českých vědců. Podle ní hraje klíčovou roli málo známá skupina prvoků, jimž se říká diplonema.

Viditelná příroda představuje jen tu část ledovce, která se pohybuje nad hladinou. Ale základy ekosystémů jsou, podobně jako základna ledovce, skryté. Před lidskýma očima se ukrývají v neviditelném světě, kam vědci mohou pronikat až s pomocí mikroskopů.  

Paleooceánografové neboli odborníci na procesy v oceánech minulosti rádi obracejí pozornost na stopové prvky barium a stroncium. Používají je jako jakési okno do minulosti, kterým se snaží nahlédnout do oceánů v podobě, jaká již neexistuje. Slouží totiž jako způsob, jak rekonstruovat produktivitu moří a globální změny klimatu v minulých geologických érách.

Doposud se jen spekulovalo o tom, odkud se souvislost mezi těmito usazenými prvky a produktivitou bere. A i když hledání odpovědi může vypadat nezajímavě, opak je pravdou. Právě tento ukazatel je totiž zásadní pro porozumění globálním cyklům oxidu uhličitého a tomu, jak se v historii planety měnily teploty zemské atmosféry. Studie, která vyšla v odborném časopise mBio, nabízí vysvětlení.

Diplonema
Zdroj: Wikimedia Commons

Malí mrchožrouti

Podle autorů článku v procesu hrají roli diplonemy, prvoci vzdáleně příbuzní například dobře známým původcům spavé nemoci – trypanozomám. Biokrystaly, které vědci nacházejí v jejich buňkách, přesně odpovídají údajům získaným z rozboru sedimentů.

„Nevím, zda láska prochází žaludkem, ale biogenní sedimentární horniny určitě,“ usmívá se korespondenční autorka studie Jana Pilátová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která na výzkumu úzce spolupracovala s kolegy z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Usazeniny, které obsahují sloučeniny baria a stroncia, mají podle výzkumu s uhlíkovým cyklem v oceánech hlubokou souvislost. Uhlík totiž neleží na dně oceánů jen tak – stává se součástí ekosystému. A to tak, že z něj tvoří svá těla organismy, jako jsou řasy a sinice. Je to obdoba procesu, který na souši provádějí stromy a jiné rostliny. Sinice a řasy jsou ale podobně jako tráva zdrojem potravy, v tomto případě je to zooplankton, anebo umírají po nákaze bakteriemi či viry. 

Diplonemy se živí organickými zbytky z těchto procesů; je možné si je představit jako miniaturní mrchožrouty. Jenže kromě uhlíku se v jejich tělech akumulují i výše zmíněné barium a stroncium.

Jana Pilátová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Zdroj: PřF UK

V planktonu

Poznání těchto jednobuněčných organismů je pro vědu zatím na začátku. Teprve nedávno se zjistilo díky velkým sekvenační projektům, kterých se účastnili i čeští vědci, že tito průhlední mikroskopičtí prvoci patří k nejčastějším obyvatelům oceánů a zejména dominují hlubokým vodám, kam slunce už nesvítí – doslova tedy vládnou místům pod 300 metrů.

Desetitisíce druhů těchto pozoruhodných a přehlížených organismů tak teprve čekají na své objevení a doslova vynesení na světlo světa. Dnes už vědci vědí, že se diplonemy živí organickou hmotou a bakteriemi. „My jsme navíc zjistili, kdo se živí diplonemami,“ vysvětluje jeden z přínosů studie Jana Pilátová.

Zooplankton z vody filtruje spolu s ostatní jednobuněčnou kořistí také diplonemy. A ve fekálních peletách, tedy jakémsi „trusu zooplanktonu“, jsou mezi nestrávenými zbytky biokrystaly baritu (BaSO4) a celestitu (SrSO4) tvořené diplonemami.

Takto dopadnou na dno oceánu a můžou to nakonec dotáhnout až do geologické vrstvy, která se uchová budoucím generacím jako svědek své doby. Odborník, který umí číst takto zanechané stopy, pak dokáže využít tyto stopové prvky jako svědka komplexních procesů, které hýbaly celou planetou.

Schéma koloběhu v oceánu
Zdroj: PřF UK

Čím je tepleji, tím lépe se diplonemy mají

„Čím bohatší je atmosféra na oxid uhličitý, tím je tepleji a tím je také více řas v mořích a více fixovaného uhlíku, potažmo i hodně spokojených vypasených diplonem, které mohly přenést i skrze své predátory stopové prvky ke dnu, odkud je pak vykutají geologové,“ popisuje souvislosti Jana Pilátová.

Otázkou stále zůstává, proč tito výstřední prvoci tvoří své biokrystaly. Autoři spekulují, že je mohou používat podobně jako potápěči svá závaží pro pohyb v hlubokých vrstvách vodního sloupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 10 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 18 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.