Klimatická změna vypije vodu z nádrže Švihov, na níž je závislá Praha i střední Čechy

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Klimatická změna přináší Česku stále vyšší průměrné roční teploty a vyšší riziko sucha. Současný povolený odběr ze Švihova činí 5,25 metru krychlových za vteřinu. Studie, která analyzuje budoucí vývoj, počítá s takzvaným středním klimatickým scénářem.

Vyplývá z ní, že pro současnou míru zabezpečenosti vodního zdroje bude mezi lety 2041 až 2060 potřeba snížit povolený odběr na 4,75 metru krychlových za vteřinu a v dalších dvaceti letech na tři metry krychlové za vteřinu. „Tyto hodnoty budeme v dalších letech aktualizovat podle nových dat,“ poznamenal Kubala.

Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenská nádrž na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celou středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě.

Vodní tunel Želivka, který přivádí vodu z nádrže do Prahy a byl dokončen v roce 1972, je jedním z nejdelších tunelů světa s délkou 51 km. Průměr tunelu je 2,6 metru. Zásobuje nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a voda teče samospádem.

Vodní blahobyt končí, řekl Kubala

Švihov je hlavním zdrojem pitné vody pro Prahu a značnou část Středočeského kraje i část Kraje Vysočina a celkově dnes zásobuje více než 1,5 milionu obyvatel. I když činí v současnosti reálný odběr okolo tří metrů krychlových za vteřinu, kdyby všichni odebírali tolik, kolik mají povoleno, tak v extrémně suchém roce, jako byl například rok 2018, by se nádrž podle Kubaly v létě v podstatě ocitla na suchu. Stejnou metodikou se v minulých letech postupovalo při analýze zabezpečenosti všech vodárenských nádrží v Česku a s výjimkou severní Moravy se ukázalo, že u všech se bude situace zhoršovat.

„Proto je nutné se připravovat na změny, které klimatická změna přináší a přinese. Dnes žijeme ve vodním blahobytu, ale situace se mění. V suchých letech musela řada obcí do vodojemů vodu přivážet. A situace bude ještě horší a musíme se tomu přizpůsobit. Je potřeba to dělat včas a poměrně rychle. Bohužel lidé si často problém a nutnost řešení uvědomí až ve chvíli, kdy se jich bezprostředně dotýká,“ posteskl si Kubala.

Podle výše uvedené studie se bude zejména v druhé polovině století významně snižovat průtok vody v nádrži: „V časovém horizontu 2041 až 2060 bude dlouhodobý průměrný průtok na přítoku do nádrže Švihov na úrovni 89 procent dnešní hodnoty a v časovém horizontu 2060 až 2080 dokonce pouze na úrovni 57 procent dnešní hodnoty,“ předpokládá práce z roku 2020 a doplňuje další podstatná fakta: „Důležitá je taktéž změna distribuce vodnosti v rámci roku. Model předpokládá poměrně výrazné snižování vodnosti v letním období a částečné zvyšování odtoků v zimním období. Změny teplot vzduchu jsou dle modelu poměrně velmi výrazné s příslušnými dopady na ztráty výparem z vodní hladiny.“

Na řešeních se pracuje

V okolí Švihovské nádrže nicméně Povodí Vltavy rozpracovalo některé projekty, jejichž úkolem je zajistit pro nádrž dostatek vody v potřebné kvalitě. „Jsou zapojeny obce, kraj Vysočina i zemědělské subjekty. Zpracováváme s partnery na základě mapování a prohlížení lokalit projekty, které mohou pomoct zemědělcům i dotčeným obcím. Například zmenšení velikosti půdních bloků, vytváření remízků a tůní, které zlepší retenci vody v krajině a sníží vodní i větrnou erozi. Ale také budeme potřebovat postavit další, nejen vodárenské nádrže, v nichž budeme vodu akumulovat. Nejvíc ovšem narážíme v obou případech na majetkoprávní problémy, a bylo by potřeba se zamyslet nad tím, jak tyto problémy řešit rychleji, protože je to potřeba,“ dodal Kubala.

Příprava stavby vodních nádrží je totiž podle něj obvykle záležitostí více než patnácti let. Ale často i příprava menších zásahů do krajiny či revitalizace vodních toků trvají z uvedených důvodů řadu let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...