Kočky zabijí v jednom městě 27 milionů zvířat ročně. Jejich lovecké schopnosti vědci podceňovali

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Kočky domácí jsou jedním z nejhorších škůdců v ekosystémech na celém světě. Jejich role byla dobře popsána zajména ve Spojených státech a v Austrálii, ale zatím měli vědci jen minimum informací o tom, jak škodí přírodě v Africe.

Kamery a data

Autoři výzkumu zkombinovali pro svou práci několik cest. Jednak srovnali údaje o množství kořisti, kterou kočky nosí svým majitelům domů, ze tří různých vědeckých prací. Pak ještě dali tato data do kontextu se záznamy ze speciálních kamer, které byly připevněné na obojky šelem žijících v Kapském městě.

Zatím se totiž pracovalo jen s množstvím zvířat, které kočky donesou mrtvé domů – ale to se může značně lišit od reálného množství zabité kořisti, předpokládali biologové.


A měli pravdu. Ukázalo se totiž, že jen 18 procent ulovené kořisti donesou domů. A to znamená, že uloví 5,56krát více zvířat, než naznačovaly starší výzkumy.

Většinou loví venku v noci; největší podíl na jejich kořisti tvoří plazi – je to asi polovina všech obratlovců, které zabijí. Zajímavé ale je, že plazi tvoří jen 17 procent toho, co kočky donesou domů. Savci tvoří 24 procent kořisti, ale 54 procent z mrtvolek donesených lidem.

Autoři práce také vyvrací představu, že kočky jsou vlastně užitečné, protože stejně určitě loví hlavně nepůvodní zvířata a tím vlastně přírodě pomáhají. Opak je pravdou: jen šest procent jejich potravy jsou nepůvodní druhy, drtivá většina kořisti jsou původní organismy.

Vědci spočítali, že průměrná kočka v Kapském městě zabije ročně asi 90 zvířat. Protože zde žije asi 300 tisíc domácích koček, které chodí ven, odhaduje se, že za rok připraví o život asi 27,5 milionů tvorů. Protože na hranici města leží důležitá chráněná oblast, vyzývají vědci k opatrnosti – ochrana přírody by měla přisuzovat vlivu koček větší dopad.

Kočky ničitelky

Vliv koček domácích na vymírání živočišných druhů je mnohem větší, než si většina lidí představuje. Podle studie z roku 2016 jsou přímo zodpovědné za vyhynutí 26 procent ptáků, savců a plazů uvedených na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. A přispěly k ohrožení dalších 25 procent.

Hlavní dopad koček se projevuje na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela v omezených ekosystémech, mnohdy nepřipravených na tak univerzální lovce. Ostrovní nelétaví ptáci, drobní hlodavci, ale i větší plazi nejsou vybavení žádnou ochranou, která by jim proti těmto predátorům mohla pomoci.

Miliardy mrtvých zvířat

Ani na kontinentech ale nejsou zvířata před kočkami ochráněna. Údaje ze Spojených států amerických říkají, že ročně zde kočky zabijí asi 1,4-3,7 miliard ptáků a 6,9-20,7 miliard savců. V Austrálii stejný predátor zahubí ročně asi 460 milionů zvířat původních druhů ročně.

Celkový dopad koček domácích se popisuje hůř. Před deseti lety jich na Zemi žilo asi 600 milionů, ale vzhledem k růstu lidské populace a rozsáhlejší urbanizaci jich od té doby určitě přibylo – jen chybí aktuální data.

Problém spočívá v tom, že za normálních okolností je počet predátorů na jednu oblast značně omezený, ale u koček to může být průměrně 300-400 zvířat na kilometr čtvereční – v hustých aglomeracích dokonce až 1500. Pro srovnání, jak je tomu u jiných menších kočkovitých šelem: karakalů bývá asi 0,47 na kilometr čtvereční, koček plavých kolem 0,25 na kilometr čtvereční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 5 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 22 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...