Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Nahrávám video

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.

Vědci uvedli, že možná odhalili trhlinu v pancíři zlatého standardu repelentů proti komárům, mouchám nebo klíšťatům. Tím je podle nich už několik desetiletí přípravek DEET. „Pokud jsou komáři opakovaně vystaveni DEETu, stává se méně účinným,“ upozornil Claudio Lazzari z Univerzity v Tours ve Francii, který výzkum vedl.

A to není všechno – za určitých okolností by repelent mohl dokonce hmyz přitahovat. Příčinou je fakt, že se komáři mohou naučit vůni přípravku spojovat s potravou.

Slintání komárů

Lazzariho tým s komáry provedl experiment, který byl podobný tomu, jenž dělal slavný ruský přírodovědec Ivan Petrovič Pavlov se psy. Pro připomenutí: Pavlov naučil psy spojovat si přísun jídla se zazvoněním zvonku, takže nakonec psi začali slintat, už když zaslechli zvonek. A něco podobného udělali i Francouzi, jen s bodavým hmyzem.

Experimentovali s komáry druhu Aedes aegypti, kteří přenášejí nebezpečnou žlutou zimnici. Jejich hlavním zdrojem potravy je teplá čerstvá krev. Vědci jim proto nabídli právě tuto laskominu – ovšem tak, aby ji komáři jen cítili, ale nemohli se k ní dostat. Nakonec jim ale vědci krev vždy ochutnat dali.

V druhé fázi postříkali vědci sáček repelentem, aby otestovali, jestli odpuzování funguje. Komáři opravdu neměli o krev v takovém případě vůbec zájem. V poslední části experimentu zkusili biologové komáry „naprogramovat“ tak, aby se naučili repelent spojovat s chutí jídla.

To udělali tak, že nechali komáry krmit se krví – a během posledních deseti sekund do tohoto prostoru vypustili repelent. Zopakovali to celkem třikrát a pak otestovali, jestli to na hmyzu zanechalo nějakou stopu. A ukázalo se, že ano – jakmile tito přeprogramovaní komáři ucítili vůni repelentu, šedesát procent z nich si ho spojilo s potravou a pokoušelo se dostat sosákem do návnady, jež jím byla napuštěná.

Člověk proti komárům

Nakonec to vědci vyzkoušeli na dobrovolnici z týmu – jednu její ruku napustili repelentem, druhou ne. Žena pak vložila obě paže do nádoby plné komárů a biologové čekali, co se stane. Ukázalo se, že natrénovaní komáři se opravdu pokoušeli zakousnout do ruky „chráněné“ repelentem.

„Komáři se tedy mohou naučit spojovat vůni DEETu s vyhlídkou na večeři, což by za správných okolností mohlo učinit lidi používající DEET pro kousavý hmyz přitažlivějšími,“ uvedli autoři studie. „Pokud komár kousne někoho, kdo si nanesl repelent na kůži několik hodin předtím a koncentrace repelentu je příliš nízká na to, aby komára odpudila, ale stále dostatečně silná na to, aby ji hmyz cítil, komár bude pravděpodobně ochotnější kousnout lidi, kteří se tímto repelentem chrání,“ vysvětluje Lazzari.

Přesto jsou podle něj tyto repelenty stále ještě nejúčinnější látkou, která lidi chrání před nemocemi, které může tento bodavý hmyz přenášet, včetně malárie, západonilské horečky a celé řady dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 52 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.