Koráli začali polykat mikroplasty. Může je to zničit, ukazuje výzkum

Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.

Výzkum probíhal v moři u Rhode Islandu, tedy na východním pobřeží Spojených států. Vědci zkoumali tamní tropické druhy korálů, jež se vyskytují v podobě trsů velkých asi jako lidská pěst. Ale podle vědců údaje naznačují, že by se to stejné mohlo dít také u známějších druhů korálů, které tvoří slavné korálové útesy. Také oni zřejmě konzumují mikroplasty, které je mohou poškozovat.

Výsledky této práce vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Podle autorů jde o další důkaz toho, jak nebezpečné jsou plasty v oceánech pro všechno živé.

Studii vedla bioložka z Bostonské univerzity Randi Rotjanová. V rozhovoru pro National Geographic popsala, že plasty vůbec studovat nechtěla, zajímají ji koráli, ale plasty jsou všude a „narušují její konverzaci s přírodou“ – tedy že bez poznání jejich dopadu na ekosystémy už vlastně nemůžeme přírodu zkoumat. „Vyberte si ekosystém, vyberte si organismus a skoro jistě tam najdete i mikroplasty,“ stěžuje si bioložka.

Plasty jsou všude

Společně s dalšími přírodovědci studovala čtyři kolonie korálu jménem astrangia obecná. Rhode Island si vybrali proto, že je blízko lidem – město Providence je necelých 40 kilometrů vzdálené. Vědce zajímalo, jak koráli reagují na plasty, které se sem z civilizace dostávají. 

Z odebraných polypů zjistili, že každý v sobě má víc než sto kousků mikroplastů. Jde o první důkaz z volné přírody, ale už laboratorní pokusy ukázaly, že se tito tvorové umí umělými hmotami živit. Tým profesorky Rotjanové navíc zjistil, že koráli mají plasty dokonce rádi. Ukázalo se to při laboratorním experimentu, kdy v akváriu žijícím korálům vědci nabídli modré kousky mikroplastů a také jejich přirozenou stravu – vejce žábronošek.

Ukázalo se, že každý korál pozřel dvakrát více plastových kuliček než vajíček žábronošky. Poté, co si přecpali tělo plastem, který pro ně nemá žádnou nutriční hodnotu, přestali přijímat vajíčka žábronošek úplně. „Byla jsem těmi výsledky zcela šokovaná,“ uvedla spoluautorka práce Jessica Carilliová. „Koráli jen pasivně nepřijímají částice plastů, které se k nim dostanou. Oni bohužel upřednostňují plasty před opravdovou potravou,“ dodala.

Nahrávám video


Navíc se ukázalo, že většina mikroplastů je pokrytá bakteriemi. Vědci některé obarvili fluoreskující barvou, takže v laboratoři mohli pozorovat, co se děje potom. Přibližně 45 hodin poté, co koráli plasty spolkli, je zase vyloučili – nezabilo je to tedy. Ale bakterie (v tomto případě vědci použili E. coli) v nich zůstaly a koráli do 14 dní zemřeli.

E.coli sice v oceánu není běžná, ale mohou se tam vyskytovat jiné druhy mikrobů, které se mohou na mikroplastech zachytit – a pak korálům ublížit. Protože vědci studovali jen jediný druh korálů, nejsou zatím schopní říci, jak obecně se tento problém týká i ostatních druhů. Ale právě proto by chtěli ve výzkumu pokračovat.

„Jsem zděšená z toho hnusu, který jsme vytvořili v našich oceánech,“ uvedla Rotjanová. „Ale tohle může být příběh, který nás motivuje k tomu, abychom to napravili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...