Koronavirus podle současných poznatků nepředstavuje pro těhotné větší hrozbu

Nový koronavirus se objevil teprve před třemi měsíci, takže o něm ví věda zatím jen příliš málo – lidstvo se s ním totiž dosud nesetkalo. Neví se například, jestli může jeho šíření zpomalit nástup teplejšího počasí, jak přesně se šíří, ale ani to, jak moc velké riziko představuje pro těhotné ženy. Dosavadní indicie naznačují, že hrozba není větší než u jiných pacientů.

„V současnosti máme více otázek než odpovědí,“ popsala znalosti o koronaviru a těhotenství expertka na porodnictví z New York University Ashley Romanová. „Situace se rychle vyvíjí a novými daty jsme doslova bombardováni každý den.“

Znalosti vědců ale nejsou zdaleka tak limitované jako na počátku epidemie; již nyní disponují dostatkem informací o tom, jak nemoc probíhala u několika těhotných žen z Číny, řada informací se dá dovodit také z toho, jaký byl stav těhotných u jiných koronavirových chorob – tedy epidemií SARS a MERS.

Může těhotná žena nakazit své nenarozené dítě?

Hlavní cestou přenosu nemoci COVID-19 jsou kapénky, které se dostanou od nakaženého člověka, když kýchne nebo zakašle. Některé viry, například zika, jsou schopné přenosu také placentou, mateřským mlékem nebo během porodu.

Ještě na začátku února se lékaři obávali, že by se tímto způsobem mohl přenášet také nový koronavirus. Žena z Wu-chanu, u níž se infekce nemocí COVID-19 prokázala, totiž porodila dítě, u kterého se přítomnost viru 36 hodin po porodu prokázala též.

Krátce potom ovšem čínští vědci popsali v odborném časopise Translational Pediatrics výsledky devíti porodů nakažených žen. Všechny odebrané vzorky byly negativní – děti tedy infekci nenesly.

Jiná skupina čínských vědců popsala výsledky výzkumu dalších devíti žen, které se virem nakazily během třetího trimestru těhotenství a objevil se u nich zápal plic. Přes silnější projevy choroby také u jejich dětí testy přítomnost viru neprokázaly.

V současné době tedy podle jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Lancet neexistují důkazy o tom, že by se virus mohl přenášet skrze placentu nebo krátce po porodu. První popsaný případ je sporný, je ale pravděpodobné, že se dítě nakazilo až později v porodnici, ne přímo od matky.

Dalším nepřímým důkazem, že se nový koronavirus nepřenáší z matky na dítě, je fakt, že to nedokázaly ani jiné smrtící koronaviry, tedy SARS a MERS.

Lékaři tedy zatím nemají důkazy o tom, že by se takto dokázaly koronaviry přenášet, vyloučené to ale není – zatím chybí dostatek případů těhotných žen; bude potřeba prozkoumat zejména případy matek, které se nakazily v prvním trimestru, a virus měl tedy více času do plodu proniknout. S jistotou jde říct, že pokud to možné je, pak ve výjimečných případech.

Jsou těhotné ženy více zranitelné vůči nemoci COVID-19?

Během těhotenství se ženský imunitní systém poněkud oslabí, aby tak tělo neodmítlo plod jako něco cizího. Kvůli tomu (a také dalším změnám, například hormonálním) bývají nastávající matky zranitelnější některými druhy infekcí – typicky jsou to ty, které napadají močové cesty.

Také některé respirační nemoci (včetně chřipky, SARSu a MERSu) mohou způsobit u těhotných žen horší projevy než u většiny pacientů. Na druhou stranu ovšem koronaviry, které způsobují běžnou rýmu, mezi lidmi kolují desítky let. A u nich nebyl zaznamenán zhoršený průběh nemoci, uvádí mikrobioložka Sallie Permarová z Dukeovy univerzity.

Data o novém koronaviru jsou sice dosud jen velmi omezená, ale na základě těch dostupných to podle Permarové zatím vypadá, že těhotenství nezvyšuje pravděpodobnost nákazy.

Všem ženám, které zahrnula již zmíněná studie v expertním časopise Lancet, sice lékaři diagnostikovali zápal plic, ale žádný neměl vážný průběh a žádná z pacientek také nezemřela. „Průběh zápalu plic u těhotných žen s nemocí COVID-19 byl podobný jako u netěhotných dospělých pacientů se zápalem plic způsobeným COVIDem-19,“ uvedli autoři práce.

Může COVID-19 ovlivnit plod?

Některé nemoci získané v průběhu těhotenství mají na jeho další průběh silný dopad – od předčasného porodu až po potrat. Vědci zatím nezaznamenali jediný případ, že by těhotná žena s nemocí COVID-19 potratila, doplňuje profesorka Permarová. Vzhledem k jen tříměsíčnímu trvání epidemie ale zatím není jasné, jaký dopad může mít nemoc v prvním trimestru.

Jediné informace mají lékaři opět jen z epidemií SARS a MERS. A také u nich nebylo žádné zvýšené riziko nějakých porodních abnormalit – přitom průběh obou těchto nemocí byl výrazně horší než u nového koronaviru. „Během obou těchto epidemií bylo zřejmě riziko nejhorší v nemoci pro matku a hrozba předčasného porodu,“ akcentuje profesorka Romanová.

Americké centrum pro prevenci a kontrolu infekčních chorob uvádí, že existují případy žen s COVIDem-19, které porodily předčasně, ale není jasné, zda to mělo nějakou souvislost s touto chorobou. V současné době se rodí zdravým ženám předčasně přibližně každé desáté dítě.

Budou vakcíny a léky pro COVID-19 bezpečné pro těhotné?

V současné době žádné očkování neexistuje, lékaři zatím nemají ani lék proti nemoci, kterou nový koronavirus způsobuje. Léčba spočívá v boji s příznaky a ve velké většině případů je úspěšná; jejím základem je udržování pacienta hydratovaného, srážení horečky a případně i zásobování plic kyslíkem, pokud mají problémy s dýcháním. To se ale týká jen zlomku pacientů s COVIDem-19.

Léčba těhotných, které se nakazí tímto novým virem, podle expertů probíhá v podstatě stejně jako u jiných pacientů – lékaři jen navíc monitorují dítě, nejčastěji sledováním jeho srdce.

Obecně platí, že takzvané „živé vakcíny“, které obsahují oslabenou formu viru, nejsou doporučené pro těhotné kvůli teoretickému riziku přenosu na plod; týká se to například očkování proti spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím.

Většina dalších vakcín je ale pro těhotné bezpečná; jde například o očkování proti chřipce, tetanus a další. Tato očkování totiž obsahují mrtvé verze viru a jen jeho část, která nedokáže infikovat lidský organismus a množit se v něm. Podle profesorky Permarové se v současné době vyvíjí rovnou několik typů očkování a většina z nich by měla být pro těhotné bezpečná.

Vědci ale neočekávají, že bude očkování otestované, a tedy použitelné dříve než za 18 měsíců, může to ovšem také trvat i výrazně déle.

Velmi optimistický je pro těhotné také fakt, že dnes používaná antivirotika neznamenají pro matku i plod nebezpečí. Jedna z nejnadějnějších léčeb proti COVIDu-19, koktejl léčiv lopinavir a ritonavir, je dokonce pravidelně používán při léčbě HIV pozitivních žen, protože brání viru, aby pronikl k plodu nebo dítěti.

Co mají těhotné ženy dělat?

Dostupné informace o novém koronaviru a těhotenství zatím představují jen zlomky dat. Teprve s rostoucím množstvím případů se vědci dozvědí více – budou se snažit pochopit, jak se liší od ostatních virových onemocnění, a to i v ohledu na těhotné.

Profesorky Romanová a Permarová těhotných ženám doporučují:

  • Řiďte se standardními radami, jak se vyhnout přenosu nemoci COVID-19. Často si umývejte ruce, zejména poté, co se dostanete do kontaktu s jinými osobami nebo předměty, jichž se ostatní lidé často dotýkají. Vyhněte se podávání rukou, držte se od ostatních lidí s příznaky v bezpečné vzdálenosti nejméně dvou metrů.
  • Sledujte seriózní informace (v případě České republiky jsou to především ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav nebo spolehlivá média).
  • Pokud se necítíte dobře, zůstaňte doma a kontaktujte telefonicky svého lékaře.
  • Infolinky Státního zdravotního ústavu:
  • 724 810 106
    725 191 367
  • Linky krajských hygienických stanic:
  • Praha: 773 782 856; 773 782 850
    Jihočeský kraj: 736 514 368
    Jihomoravský kraj: 773 768 994
    Karlovarský kraj: 355 328 368; 355 328 362
    Kraj Vysočina: 566 650 866
    Královéhradecký kraj: 495 058 111; 778 532 313
    Liberecký kraj: 485 253 111
    Moravskoslezský kraj: 595 138 118; 595 138 119
    Olomoucký kraj: 585 719 719
    Pardubický kraj: 602 730 251
    Plzeňský kraj: 377 155 111
    Středočeský kraj: 771 137 070
    Ústecký kraj: 477 755 110
    Zlínský kraj: 724 221 953
  • Informace na webu ministerstva zdravotnictví.
  • Informace na webu Státního zdravotního ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...