Kosmonauti na ISS poprvé viděli „modrý výtrysk“, nadoblačný blesk směřující ze Země do kosmu

Vysoko nad bouřkovými mraky vznikají podivné elektrické záblesky, které jsou tak krátké, že očima nejsou vidět –⁠ odhalí je jen přístroje. Nové zařízení na ISS teď poprvé zaznamenalo jeden takový výboj shora, informovala kosmická agentura ESA.

Pozorovaný záblesk patří do kategorie takzvaných modrých výtrysků, neboli blue jets. Jedná se o elektrické výboje podobné bleskům, které vystřelují z vrcholků bouřkových mraků až do výšky 50 kilometrů nad povrch Země do stratosféry. Trvají jen milisekundy a od lidí jsou navíc většinou stíněné mraky –⁠ proto je ze Země vědci pozorují jen vzácně.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

Kvůli tomu byly poprvé pozorovány až v devadesátých letech dvacátého století, přestože jejich existenci předpověděl už roku 1925 fyzik Charles Wilson. První snímek pochází z roku 1989, byl tehdy pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.

Vědci se v posledních letech pokoušejí podívat na tyto nadoblačné blesky jinak –⁠ shora, kde jim ve výhledu nebrání ani mraky, ani atmosféra. Měl je sledovat specializovaný satelit TARANIS (na několika jeho přístrojích se podíleli i čeští vědci), jenže na konci roku 2020 se nepovedl start rakety, která ho měla vynést do vesmíru, a družice byla zničená.


Naštěstí má přístroj schopný zachytit takové výboje i Mezinárodní vesmírná stanice –⁠ díky zařízení ASIM teď vědci zdokumentovali několik intenzivních modrých záblesků, z nichž jeden generoval právě výše popsaný pulzující „modrý výtrysk“. A v jeho důsledku vznikl další elektrický nadoblačný jev –⁠ nazývaný „elf“.

Observatoř ASIM –⁠ často označovaná jako „lovec bouří“ –⁠ byla na ISS nainstalována roku 2018 s cílem dokumentovat elektrické výboje z bouří nad vrcholky mraků; a nyní splnila svůj účel, potvrdili vědci, kteří výsledky pozorování zveřejnili v odborném žurnálu Nature.

Jak se loví elf

Těchto nadoblačných jevů existuje velké množství, liší se barvou výboje, energií, rozměry i mnoha dalšími vlastnostmi. Řada se jich jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě modrých výtrysků vědci znají také další ionosférické blesky jako: elfové, skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové nebo modré startéry.

O vzniku a vlastnostech těchto jevů se sice ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.

Nyní to není poprvé, kdy byl tento jev pozorován „shora“ –⁠ to se stalo, když byla existence skřítků a modrých výtrysků potvrzena videopozorováními z raketoplánu NASA. Roku 2015 byl astronaut ESA Andreas Mogensen pověřen experimentem známým jako Thor (po severském bohu hromu), aby zachytil bouřky z ISS pomocí nového zobrazovacího systému.

Nadoblačný jev vyfocený Andreasem Mogensenem z ISS
Zdroj: NASA

Právě jeho fotografie modrých výtrysků vedly k tomu, že byl v roce 2018 na vesmírné stanici nainstalován lovec bouřek ASIM. 

Zachytit tyto jevy je sice obtížné –⁠ ale důležité. Jejich dopad na vývoj počasí na Zemi je zatím v podstatě neznámý, někteří vědci ale předpokládají, že by mohly například ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...