Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.

Poprvé se o identifikaci pokusil slavný český antropolog Emanuel Vlček v sedmdesátých letech dvacátého století. Přestože to byl vynikající vědec, který úspěšně prozkoumal například desítky těl českých panovníků, tentokrát selhal. Chyběly mu totiž nástroje a metody, jimiž věda disponuje nyní.

Vědci z Národního muzea na Vlčkovu práci navázali a kosterní materiál, který leží ve sbírkách Národního muzea, detailně prostudovali. Do těchto sbírek se část ostatků dostala právě v roce 1971, další část v letech 1999 a 2000.

„Přestože byly vyzvednuty z krypty (pražských) kostelů Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu,“ uvedlo Národní muzeum v tiskové zprávě. Mezi ostatky ale experti nalezli pohřební medailony, které naznačovaly, že jde o šlechtice.

Ve výzkumu pak sehrála klíčovou roli takzvaná osteologická analýza, tedy vědecké zkoumání lidských kostí. Ta umožňuje získat podrobné informace o věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních daného člověka.

Experti také využili metodu superprojekce, která porovnává zejména anatomické znaky lebek s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby. „Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku,“ sdělilo muzeum.

Osobnost doby barokní

Šlechtic František Löw z Erlsfeldu (1648–1725) byl předním barokním lékařem a čtyřnásobným rektorem Univerzity Karlovy. Byl vedoucím lékařem při exhumaci ostatků Jana Nepomuckého v roce 1719, napsal první českou učebnici soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a byl také osobním lékařem knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.

Identifikace ostatků přinesla nový vhled do života jedné z nejvýznamnějších osobností tuzemské barokní medicíny. A také symbolicky uzavírá příběh, který začal Vlčkovým zkoumáním před více než půl stoletím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...