Lékaři popsali dlouhodobý efekt léčby rakoviny pomocí terapie CAR-T. Dva muži jsou bez nálezu už 12 let

Dva z prvních lidí léčených pomocí buněčné terapie CAR-T jsou i po dvanácti letech v remisi. To podle nové studie znamená, že léčba v reálných podmínkách zabrala a tito lidé jsou v podstatě vyléčení. Nemoc nedokázala překonat obranu geneticky upravených buněk, i když vědci zatím přesně neví, proč.

Několik týdnů poté, co Doug Olson podstoupil experimentální léčbu rakoviny, která mění imunitní buňky v lovce nádorů, si s ním jeho lékař sedl, aby mu sdělil novinky o jeho pokroku. „Řekl mi: 'Dougu, ve vašem těle nemůžeme najít jedinou rakovinnou buňku,'“ vzpomíná Olson. „Byl jsem přesvědčený, že jsem tím s rakovinou skončil.“

Lékaři si ale zdaleka tak jistí nebyli. Psal se rok 2010 a Olson byl jedním z prvních lidí s chronickou lymfocytární leukémií, kteří podstoupili léčbu zvanou CAR-T neboli buněčnou terapii. Tato metoda tehdy byla nová a testovala se poprvé právě v klinické studii, do které byl Olson zapojen. Lékaři doufali, že geneticky upravené buňky by mohly v jeho těle přežít alespoň měsíc. Ve vyléčené se neodvažovali doufat.

O více než deset let později imunitní buňky nadále hlídají Olsonovu krev a on zůstává bez nemoci. Jeho lékaři,  autoři experimentu, tedy konečně mohou potvrdit to, v co Olson celou dobu doufal. „Můžeme nyní konstatovat, že CAR-T buňky mohou pacienty s leukémií opravdu vyléčit.“ Tak zněla slova adresovaná novinářům na tiskové konferenci, kde byly zveřejněné výsledky klinické studie. V tištěné formě vyšly 2. února v časopise Nature.

Ničitelé nádorů

Buněčná terapie CAR-T zahrnuje odebrání imunitních buněk zvaných T-lymfocyty člověku s rakovinou a jejich genetickou úpravu tak, aby vyráběly proteiny, které rozpoznávají rakovinné buňky. Tyto buňky jsou poté znovu vpraveny do těla člověka, aby vyhledávaly a ničily nádory.

Během doby, která uplynula od zaháhení Olsonovy léčby, bylo americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schváleno pět terapií CAR-T buňkami k léčbě leukemií, lymfomů a myelomů. Léčbu buňkami CAR-T podstoupily jen v USA už desítky tisíc lidí. Letos v lednu byla tato terapie poprvé vyzkoušená už i v České republice.

Nahrávám video

Tato léčba je ale zatím nákladná, riskantní a technicky náročná. Zůstává stále ještě až poslední možností, která se použije jen v případě, kdy všechny ostatní léčebné postupy selžou. Navzdory tomu, že léčba je pro Olsona úspěšná, ne u každého dochází k trvalé remisi rakoviny. Zpočátku se úplné remise rakoviny dočkalo jen asi 25-35 procent příjemců buněk CAR-T s chronickou lymfocytární leukémií. Se zdokonalováním technologie se toto procento v průběhu let zvýšilo, ale stále dochází k tomu, že se řadě lidí rakovina vrátí - právě proto je metoda pořád značně kontroverzní.

Olsonův případ v tom může hodně pomoci. Lékaří sledují stav jeho CAR-T buněk už celou dekádu, monitorují jejich změny i reakce jeho organismu. Právě sledování tohoto muže už odhalilo řadu nečekaných změn, které pomohly celou metodu posunout o několik důležitých kroků dál.

Velká neznámá

Doug Olson i druhý účastník léčby sice nyní nemají žádné známky leukémie, ale vědci neví proč. Není totiž jasné, jestli CAR-T buňky zabily všechny leukemické buňky brzy po jejich zavedení, anebo jsou jen na „dlouhé hlídce“ - tedy jesti se leukemické buňky v organismu nadále neobjevují, ale CART-T strážci je nezničí v úplném zárodku. Pro zdraví pacienta je to sice jedno, ale pro další vývoj léčebné metody jde o zásadní poznatek.

„Potenciální dopad CAR-T je obrovský,“ uvedl pro Natue Nirali Shah, dětský hematolog z amerického Národního onkologického ústavu v Bethesdě ve státě Maryland. Tato studie „poskytuje důkaz o bezpečnosti dlouhodobé integrace buněk CAR-T do těla,“ pochválil výsledky.

Dodal ale, že se teprve ukáže, jak se výsledky získané od těchto dvou jedinců s chronickou lymfocytární leukémií promítnou u jiných onemocnění. V současné době probíhají snahy o využití buněčných přístupů CAR-T i k léčbě jiných nádorů, například prostaty nebo mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...