Lidé a neandertálci se poprvé křížili před 140 tisíci roky. Na úpatí hory Karmel

Vztahy lidí moderního typu s neandertálci probíhaly mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Izraelští vědci popsali kostru dítěte, které zplodili zástupci obou druhů před 140 tisíci lety.

„Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí. Tvá hlava se tyčí jako Karmel, vrkoče tvé hlavy jsou jak purpur,“ popisuje svou vyvolenou autor starozákonní Písně písní. Hora Karmel, k níž svou lásku přirovnává, je podle biblistů v jeho představě spojená s krásou, plodností a erotickou smyslností. A právě na této hoře teď antropologové objevili nejstarší doklad o sexuálním vztahu, který dokonce přesáhl hranice druhů.

Mezinárodní výzkum francouzských a izraelských vědců na hoře Karmel našel vůbec nejstarší důkazy o tom, že se mezi sebou křížili lidé moderního typu a zástupci neandertálců. Důkazem je fosilie pětiletého dítěte, která byla objevena asi před devadesáti lety v jeskyni Skhul na výše uvedené hoře.

Sto tisíc let

Dítě žilo před přibližně 140 tisíci lety a podle nové studie, která vyšla v odborném časopise L'Anthropologie, je vůbec nejstarší lidskou fosilií na světě, která má rysy obou těchto lidských skupin.

„Genetické studie z posledního desetiletí ukázaly, že tyto dvě skupiny si vyměňovaly geny,” vysvětluje profesor Israel Hershkovitz z Telavivské univerzity, který výzkum vedl. „I dnes, čtyřicet tisíc let po vymření posledních neandertálců, je část našeho genomu – asi dvě až šest procent – neandertálského původu. K těmto výměnám genů ale došlo mnohem později, před šedesáti tisíci až čtyřiceti tisíci lety,“ doplňuje vědec. Jeden z prvních dokladů křížení z těch dob pochází z území Česka:

Ale zpět do Izraele do doby o sto tisíc let předtím. „Je to lidská fosilie stará 140 tisíc let. V naší studii ukazujeme, že lebka dítěte, která svým celkovým tvarem připomíná lebku Homo sapiens – zejména zakřivením lebkové klenby – má takzvané intrakraniální krevní zásobení, dolní čelist a strukturu vnitřního ucha typickou pro neandertálce,“ popisuje důkazy francouzský vědec.

Příběh neandertálců a lidí je ještě složitější, než se zdálo

Po dlouhá léta se mělo za to, že neandertálci byli skupinou, která se vyvinula v Evropě a do Izraele se přistěhovala teprve před asi sedmdesáti tisíci lety, když v Evropě příliš postoupily ledovce. Teprve před třemi lety se podařilo prokázat, že na této hypotéze je něco špatně – tehdy právě Hershkovitzův tým prokázal, že raní neandertálci žili v Izraeli už v době před asi čtyřmi sty tisíci lety.

Tento typ člověka, který Hershkovitz nazval „Nesher Ramla Homo“ (podle archeologického naleziště poblíž továrny Nesher Ramla, kde byl nalezen), se v místech, kde dnes leží Izrael, setkal se skupinami moderních lidí Homo sapiens, jež začaly opouštět Afriku před asi dvěma sty tisíci lety. A podle nové studie se tam s nimi i křížil.

Dítě z hory Karmel je nejstarším fosilním důkazem na světě o tom, že mezi oběma druhy existovaly sociální a biologické vazby. Vznikaly a vytvářely se v průběhu tisíců let. Místní neandertálci nakonec zmizeli, když je pohltila populace Homo sapiens, podobně jako se to stalo později u evropských neandertálců.

„Fosilie, kterou jsme studovali, je nejstarším známým fyzickým důkazem páření mezi neandertálci a Homo sapiens,“ doplňuje Hershkovitz. „V roce 1998 byla v Portugalsku objevena kostra dítěte, která vykazovala znaky obou těchto lidských skupin. Ale tato kostra, přezdívaná dítě z údolí Lapedo, pochází z doby před 28 tisíci lety, tedy více než sto tisíc let po dítěti ze Skhulu.“

„Antropologové tradičně přisuzovali fosilie objevené v jeskyni Skhul, spolu s těmi z jeskyně Qafzeh poblíž Nazaretu, rané skupině Homo sapiens. Současná studie ale odhaluje, že alespoň některé fosilie z jeskyně Skhul jsou výsledkem nepřetržité genetické infiltrace místní – a starší – neandertálské populace do populace Homo sapiens,“ zakončuje vědec s tím, že i další pozůstatky z jeskyní by stály za znovuprozkoumání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 12 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 14 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.