Lidé zabijí ročně nejméně sto milionů žraloků, starší údaje byly podhodnocené

Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.

Už před dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, jak vypadá průmyslový lov žraloků. Vědci tehdy prokázali, že většina žraloků je loví jen pro ploutve. Ty se ještě živým zvířatům odřežou a využijí pro tradiční čínskou medicínu nebo jako kulinářskou lahůdku. Znetvořená těla paryb se pak hází zpět do vody, kde žraloci umírají. Tehdy veřejnost zachvátil tak silný odpor, že se díky celosvětové „legislativní smršti“ podařilo tento fenomén výrazně omezit. Teď vyšel v odborném žurnálu Science nový výzkum, který má podle autorů podobný potenciál.

Zpráva konstatuje, že se žraloků loví stále více. Roku 2019 dosáhlo množství zabitých žraloků více než sto milionů ročně. Tento trend by podle autorů mohl znamenat problémy pro už tak ohrožené mořské živočichy.

Tento výzkum je důležitý, protože jako první vzal v úvahu desítky faktorů, které předchozí práce buď nedokázaly zahrnout, anebo je ignorovaly. Šlo hlavně o dopady nejrůznějších opatření na ochranu žraloků.

Vědci předpokládali, že čísla o žralocích, kteří zahynou při lovu, jsou podhodnocená. Vycházeli z několika úvah. Žraloci ulovení neúmyslně nepřežijí vždy, když jsou vrácení zpět do moře. Ne každá loď má pozorovatele, kteří vedou záznamy. A většina údajů se soustředila na často lovené druhy ve velkých regionálních rybolovných oblastech, takže na ostatní žraloky, zejména menší druhy, se moc nebraly ohledy.

Aby bylo možné odhadnout úmrtnost v místech, kde byly údaje nejednotné, sestavil tým statistické modely, které zahrnovaly informace o podmínkách v oceánu, rybářském průmyslu a druzích přítomných v dané oblasti. Konečné odhady ukázaly, že celkový počet úmrtí žraloků v důsledku rybolovu vzrostl ze 76 milionů ročně v roce 2012 na 101 milionů v roce 2019. K naprosté většině docházelo v pobřežních oblastech, nikoliv na otevřeném oceánu, na který se tradičně soustředí úsilí o ochranu přírody.

Experti se shodují

Vědci pak provedli dlouhé a pečlivé rozhovory s dvaadvaceti předními odborníky na lov žraloků. Všichni až na jednoho potvrdili, že odstraňování ploutví opravdu téměř zmizelo – zákaz platí na třech čtvrtinách lovných území a je dodržován.

Někteří také naznačili, že zákaz mohl paradoxně přispět k nárůstu úmrtnosti žraloků. Jakmile se totiž začalo od rybářských lodí vyžadovat, aby si ponechávaly celé žraloky, a ne pouze ploutve, podpořilo to trh se žraločím masem. Vzniklo tak celé odvětví, jež se zabývá jeho zpracováním, lidé se učí ho lépe připravovat a využívat.

Nick Dulvy, biolog ochrany přírody z Univerzity Simona Frasera, říká, že výzkumný tým „odvedl opravdu dobrou práci, když zjistil, že jich ročně zabíjíme 100 milionů a počet ulovených navzdory snahám o kontrolu roste“. Upozorňuje ale také, že tento odhad nerozlišuje mezi úmrtím žraloků při udržitelném a neudržitelném rybolovu. To může omezit užitečnost studie pro vypracování konkrétních předpisů. „Ukazuje, kde je vysoký úlovek, ale neříká, jak ho bylo dosaženo a jestli je udržitelný,“ říká.

Zásadní pro ekosystém

Znepokojivé je podle této práce, že asi třetina všech úmrtí se týkala druhů na seznamu ohrožených druhů. Pokud by některé z druhů vyhynuly, dopady by se kaskádovitě promítly do ekosystémů a ekonomik, jichž jsou součástí.

Žraloci jsou vrcholoví predátoři, tedy tvorové, kteří mají zásadní dopad na své ekosystémy. Brání tak zejména přemnožení jiných druhů, které by mohly příliš vyčerpat zdroje ekosystému.

Pro celou řadu lidských kultur jsou navíc tradiční potravou, která zajišťuje mnoha chudším populacím zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 13 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.