Měsíc smrti může být ve skutečnosti měsícem života, naznačuje výzkum Mimasu

Astronomové ho přirovnávají – také kvůli jeho vnější podobnosti – k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle nové studie pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, který by mohl být ideální pro výskyt života.

Mimas se díky novému zjištění připojil k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, které pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu: Europa a Ganymedes (kolem Jupiteru), Enceladus a Titan (kolem Saturnu).

„Pokud existuje ve vesmíru místo, kde jsme neočekávali, že najdeme podmínky příznivé pro život, je to právě Mimas,“ poznamenal přitom na tiskové konferenci Valéry Lainey, hlavní autor studie publikované v časopise Nature. Družice prstencové planety, kterou v roce 1789 objevil astronom William Herschel, „nebyla vůbec na vrcholu zájmu vědců“, doplnil astronom z pařížské observatoře.

Jako Hvězda smrti

Těleso o průměru pouhých 400 kilometrů dostalo přezdívku „měsíc smrti“, protože se zdálo být velmi chladné, netečné, a tudíž neobyvatelné. Důvod je jasný – jeho povrch je posetý krátery, včetně jednoho obrovského, kvůli němuž vypadá jako Hvězda smrti, stanice galaktického impéria ve filmové sáze Hvězdné války.

Ledová skořápka tohoto měsíce se zdála být zmrzlá, beze stop po vnitřní geologické činnosti, která by ji mohla změnit, na rozdíl od jeho většího bratra Encelada, jehož hladký povrch je pravidelně přetvářen činností vnitřního oceánu a gejzírů – zdroji tepla potřebného k udržení vody v kapalném stavu.

Vědci ale tušili, že se „něco děje“ i uvnitř Mimasu, řekl Lainey. Zkoumali tedy rotaci družice kolem sebe samé a její drobné oscilace, tzv. librace, které se mohou měnit v závislosti na vnitřní struktuře měsíce.

Jejich původní práce, publikovaná v roce 2014, nejprve žádné důkazy o existenci kapalného oceánu nenašla. Většina vědců se přikláněla spíše k hypotéze o kamenném jádru. „Mohli jsme to nechat být, ale byli jsme frustrovaní,“ vzpomínal Valéry Lainey. Jeho tým poté získal několik desítek snímků pořízených sondou NASA Cassini (2004–2017), aby rozšířil svůj výzkum na celou Saturnovu soustavu a devatenáct jeho měsíců.

Tato data umožnila analyzovat oběžný pohyb Mimasu kolem Saturnu a způsob, jakým ovlivňuje jeho librace. Vědci zjistili nepatrné odchylky těchto librací v řádu několika set metrů, které prozrazují přítomnost tekutého oceánu pod celým povrchem.

Je to oceán

„To (přítomnost vody) je jediný možný závěr,“ napsali Matija Cuk z amerického projektu SETI pro hledání mimozemské inteligence (Kalifornie) i Alyssa Rose Rhodenová z výzkumného ústavu v Coloradu v komentáři připojeném ke studii.

Oceán se pohybuje pod ledem o tloušťce 20 až 30 kilometrů, což je srovnatelné s ledem na Enceladu, popisuje studie. Předpokládá se, že vznikl pod vlivem gravitace ostatních Saturnových měsíců; „slapového jevu“, který otřásá měsícem a vytváří teplo, které brání zamrznutí oceánu.

Výpočty naznačují, že toto moře je velmi mladé. Zformovalo se zřejmě teprve před pěti až patnácti miliony let, což by vysvětlovalo, proč na povrchu zatím nebyly zjištěny žádné geologické stopy.

Měsíc „splňuje všechny podmínky obyvatelnosti: kapalná voda udržovaná zdrojem tepla, v kontaktu s horninou, takže se mohou rozvíjet chemické výměny nezbytné pro život,“ shrnul nové poznatky jeden z autorů studie Nicolas Rambaux.

Mohl by Mimas ukrývat primitivní formy života, jako jsou třeba bakterie? „Touto otázkou se budou zabývat budoucí vesmírné mise v příštích desetiletích,“ předpokládá Lainey. „Jedno je jisté: pokud hledáte nejnovější zmínky o možné obyvatelnosti ve sluneční soustavě, Mimas je místem, které je třeba pořádně prozkoumat,“ uzavřel astronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 13 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 21 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.