Metanové emise nikdo neřeší, stěžují si vědci. Analyzovali opatření po celém světě

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

Pokud chce lidstvo splnit globální klimatické cíle, je podle autorů zásadní začít urychleně řešit nedostatečnou regulaci metanu a současně zjistit, jaké má ve skutečnosti dopady. 

Pařížská dohoda si stanovila za cíl, že lidstvo udrží průměrnou globální teplotu na hranici 1,5 °C nad dobou před průmyslovou revolucí. Což znamená, že emise metanu způsobené lidskou činností by se měly snížit do roku 2030 nejméně o 40 až 45 procent ve srovnání s úrovní v roce 2020.

Autoři nového výzkumu tvrdí, že by to mělo rovnou dva pozitivní dopady: jednak by se tím zpomalilo globální oteplování, jednak by se měla zlepšit i kvalita ovzduší.

Problém jménem metan

Emise metanu dnes rostou rychleji než kdykoli od 80. let 20. století. Nový výzkum je prvním, který se systematicky zabývá všemi hlavními zdroji emisí tohoto plynu, tedy zemědělstvím, energetikou i odpady. Vědci se zaměřili na 281 pravidel a nařízení po celém světě, z nichž 255 je v současné době v platnosti a jejichž cílem je monitorování a snižování emisí metanu, přičemž zkoumali geografické pokrytí, sílu i jejich účinnost.

Drtivá většina opatření (90 procent) byla přijata jen ve třech oblastech: v Severní Americe (39 procent), Evropě (30 procent) a Asii a Tichomoří (21 procent). Celosvětově výzkum ukazuje, že od roku 1974 dochází k postupnému nárůstu povinností a pravidel ohledně metanu v průmyslu. Problém je, že bývají méně přísná než ta zaměřená na přírodní zdroje metanu, zejména v sektoru odpadů.

Jedním z hlavních problémů při měření emisí metanu je rozeznat jeho zdroje a pak přesně naměřit, kolik plynu uvolňují. Co s tím? Vědci říkají, že pomoci by měl vývoj technologií, jako jsou satelity pro monitorování emisí metanu. Doporučují také, aby vznikla celosvětová pravidla, která by dopadla především na ty největší původce metanových emisí.

Bez omezení se nedodrží plány

Maria Olczaková, která výzkum vedla, výsledky komentovala: „Snižování emisí metanu se stále vnímá víc jako volba než jako nezbytný krok vedle snižování emisí v boji proti globálnímu oteplování. A vzhledem k tomu, že existuje tolik různých zdrojů, je zapotřebí silnější společenská podpora a politická vůle jednat.“

Podle autorů jsou výsledky jejich výzkumu znepokojující, protože většina emisí metanu není nijak regulována, a to přesto, že dnes výrazně přispívá ke globálnímu oteplování. „Naše šance na dosažení globálních klimatických cílů jsou mizivé, pokud se to nebude kontrolovat,“ doplňují vědci.

Dobrou zprávou podle nich naopak je, že jako lidstvo máme obrovskou příležitost omezit oteplování v krátkodobém horizontu, pokud budeme rychle jednat. „Naléhavě potřebujeme přísnější regulaci lepšího monitorování metanu a konkrétní kroky směřující k opatřením na jeho snížení,“ dodávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...