Na Faerských ostrovech letos zabili rekordní počet delfínů. V tradičním lovu zemřelo přes čtrnáct set zvířat

Více než čtrnáct set delfínů na Faerských ostrovech o víkendu padlo za oběť tradičnímu lovu kytovců, při kterém jsou tato zvířata nahnána na mělčinu a usmrcena kvůli masu a tuku. Zvyk  z odlehlého ostrovního území patřícího Dánsku znovu vyvolal debatu a kritiku.

Lov není komerční a úřady ho povolují, ale ochránci přírody ho považují za krutý. Sami obyvatelé Faerských ostrovů, kteří tuto tradici obhajují, uznávají, že letos vzbudila nechtěnou pozornost.

Loni při lovu zvaném Grindadráp místní lidé usmrtili „jen“ 576 kulohlavců a 35 delfínů druhu plískavice běloboká a počet úlovků v posledních letech obecně klesal; letos ale za oběť tradici padlo 1428 plískavic bělobokých.

Heri Petersen, předák skupiny, která kytovce nahání na mělčinu u druhého největšího faerského ostrova Eysturoy, řekl, že o lovu delfínů nic nevěděl a že se od toho „zcela distancuje“.

Nahrávám video

Obavy ze špatného světla

Předseda Faerského sdružení pro lov kulohlavců Ólavur Sjúrdarberg má obavy, že nedělní události vrhnou špatné světlo na tradici udržovanou na těchto ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska.

„Musíme myslet na to, že nejsme na Zemi sami. Naopak, svět se výrazně zmenšil a každý nosí v kapse kameru,“ řekl místním médiím. „To je skvělé sousto pro někoho, kdo chce, abychom vypadali špatně, pokud jde o lov kulohlavců.“

Mezinárodní ochranářská organizace Sea Shepherd, která se tomuto lovu dlouhodobě snaží zabránit, tvrdí, že letos bylo na Faerských ostrovech usmrceno nejvíce mořských savců při podobné jednorázové akci.

„Podle výpovědí svědků způsobil tento lov zvířatům velké utrpení. Byla překročena jistá hranice a lov dosáhl nových rozměrů,“ uvedla podle agentury DPA také organizace OceanCare, která se zasazuje o ochranu světových oceánů a mořských savců.

Dalším problémem je obrovské množství ulovených zvířat. Za normálních okolností se konzumuje jejich maso a další části těl, ale tentokrát to nebude zřejmě možné, protože podle místních citovaných dánskými novinami Ekstra Bladet je delfínů až moc.

„Odhaduji, že většinu plískavic vyhodí do koše nebo do nějaké díry v zemi,“ uvedly noviny. „Měli bychom mít kvóty na jednotlivé oblasti a neměli bychom delfíny zabíjet.“

Grindadráp je tradice stará stovky let

Tradice lovu Grindadráp sahá do 16. století. Kořistí jsou většinou kulohlavci černí, někdy ale právě i delfíni, respektive plískavice běloboké. Tito asi 2,5 metru dlouzí mořští savci nepatří mezi ohrožené, takže jim podobný lov nemůže z hlediska populace ublížit. 

Faerské ostrovy nebyly v minulosti bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou. Z hlediska etnologie by se dal Grindadráp přirovnat k podzimním honům na divokou zvěř ve střední Evropě.

Problematická tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut. 

Kapitán Alex Cornelissen, šéf organizace Sea Shepherd, která vede kampaň proti lovu velryb, řekl, že uprostřed celosvětové pandemie je „naprosto otřesné vidět útok na přírodu takového rozsahu na Faerských ostrovech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...