Někteří koráli umí přežít svou smrt. Výzkum přináší naději pro jejich zachování

Přírodovědci poprvé našli korály, kteří přežili vlastní smrt. Výzkumníci si mysleli, že korály zabil tepelný stres z oteplujícího se oceánu, ale dokázali se vzpamatovat. Podle autorů nové studie to dává korálovým útesům v době klimatické změny kousek naděje.

Výzkum je výsledkem práce dvou mořských biologů, kteří od roku 2002 dlouhodobě monitorují 243 kolonií ohrožených korálů druhu turbinatka protáhlá v moři u španělských břehů. Informovali o něm v odborném žurnálu Science Advances.

„Po nějaké době jsme v těchto koloniích viděli živé polypy, o nichž jsme si předtím mysleli, že jsou zcela mrtví,“ uvedl hlavní autor studie Diego Kersting. Objev pro něj byl „naprostým překvapením.“

Korálové útesy jsou tvořené stovkami tisíc drobných organismů, jimž se říká polypy. Ti, aby se lépe ochránili před nástrahami prostředí, si staví vnější schránky z uhličitanu vápenatého a přichytávají je k mořskému dnu nebo jednu na druhou. Výsledkem jsou rozsáhlé biologicky bohaté plochy, které nabízejí životní prostředí pro množství organismů – tyto ekosystémy patří k těm nejrozmanitějším na planetě.

Koráli ale nesnáší teplou vodu; buď je vyšší teploty přímo zabijí, anebo je zbaví symbiotických řas, což vede k dobře známému blednutí korálů – a to opět k jejich úhynu.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Horko pod vodou

Roku 2003 zasáhla zkoumané korálové útesy výjimečně silná vlna veder. Vědci nyní popsali, že 38 procent postižených kolonií si našlo adaptační strategii, která jim pomohla se s touto změnou k horšímu vypořádat. Polypi se zmenšili, částečně opustili své původní úkryty a během několika let dorostli a začali si tvořit novou „vnější kostru“.

Postupně se jim tak podařilo znovu kolonizovat kolonie, které předtím vyhynuly. Vědci si zpočátku mysleli, že se jedná o nové polypy, kteří byli potomky těch původních, pak si ale díky 3D počítačovým modelům ověřili, že jde o ty původní.

Biologové o tomto procesu vědí, ale nikdy ho doposud nepozorovali – v době existence lidstva se globální teploty nezvyšovaly nikdy tak rychle jako v současnosti. Existují ale stopy ve fosilních záznamech.

Podle profesora Kerstinga otevírá tento výzkum naději, že by se podobně mohli stále teplejším oceánům přizpůsobovat i koráli jinde na planetě – zejména na australském Velkém bariérovém útesu, který je kriticky důležitý pro tamní ekosystém.

Současně to vědcům nabízí možnost pokusit se alespoň částečně korály ochránit. Problém je, že v souvislosti se změnami klimatu jsou vlny horka stále častější – v posledních letech se ve Středozemním moři objevují pravidelně téměř každým rokem. Koráli rostou navíc velice pomalu, pouze rychlostí tři milimetry za rok, „takže když máte vlnu horka každé druhé léto a ta zničí 10-15 procent korálů, tak jsou čísla dost jasná,“ říká vědec. Jediným opravdovým řešením je podle něj zastavit klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 14 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 22 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.