Očkování je proti covidu až pětkrát účinnější než prodělání nemoci, ukazuje rozsáhlá americká studie

Lidé, kteří už covid prodělali, si často myslí, už pro ně není očkování zapotřebí – protože se jejich imunitní systém s nemocí již vypořádal a naučil se s ní proto bojovat. Naznačily to nedávno i výsledky izraelské studie, která zjistila, že imunita získaná očkováním je slabší než ta po prodělání nemoci. Nová studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ale ukazuje pravý opak: její výsledky říkají, že je důležité se nechat plně očkovat, i když už člověk covid-19 prodělal.

Americká studie se zabývala mírou hospitalizací s covidem u pacientů, kteří byli plně očkovaní, a u těch, kteří očkovaní sice nebyli, ale v minulosti se virem SARS-CoV-2 nakazili. Výsledky ukázaly, že u osob, které se spoléhaly na imunitu z předchozí infekce, byla pětkrát vyšší pravděpodobnost hospitalizace s covidem než u těch, kteří si imunitu posílili vakcínou.

Jak na to přišli?

Studie musela být dostatečně masivní, proto CDC shromáždilo údaje o 201 tisících covidových hospitalizací ve Spojených státech. V této skupině se povedlo najít asi sedm tisíc osob, které splňovaly podmínky pro zařazení do studie.

Pak vědci porovnávali údaje od neočkovaných osob, které měly pozitivní test na toto onemocnění více než tři měsíce před hospitalizací, a od osob, které dostaly vakcíny Moderna nebo Pfizer, ale před touto hospitalizací covid neměly.

Srovnání ukázalo, že u neočkovaných pacientů, kteří byli nemocní, a nemoc již předtím prodělali, byla 5,49krát vyšší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni při další infekci než u očkovaných pacientů, kteří se nakazili poprvé.

„Tato data poskytují pádný důkaz, že očkování poskytuje lepší ochranu proti covidu-19 než spoléhání se pouze na přirozenou imunitu,“ uvedl v prohlášení Shaun Grannis, viceprezident pro data a analytiku v Regenstrief Institute. „Řada lidí se nás ptá, jestli by se měli nechat očkovat, i když už covid prodělali – tento výzkum ukazuje, že odpověď zní ano,“ dodal.

Jak je to možné?

Obecně platí, že když nějaký organismus bojuje s infekcí, imunitní systém se naučí rozpoznat „útočníka“ – pokud by došlo k novému napadení, vypořádá se s ním příště už lépe, protože zná jeho triky a ví, jaké zbraně jsou proti němu nejvíc účinné.

Právě to je důvod, proč je reinfekcí covidem tak málo, anebo jsou v drtivé většině výrazně slabší než první nákaza. Účinnost imunitního systému je ale nesmírně komplikovaný proces, do něhož se zapojuje spousta menších i větších hráčů v lidském organismu – někdy se vyvine imunita příliš slabá, jindy ne dokonale cílená na přesný typ viru nebo bakterie. Všechny tyto procesy jsou nesmírně složité, propojené a také velmi složitě sledovatelné. Právě to je příčinou, proč předchozí infekce není spolehlivou prevencí závažných onemocnění.

„Výsledky studie jsou v souladu s laboratorními důkazy, že mRNA vakcíny vytvářejí vysoké hladiny protilátek,“ uzavřeli autoři studie. Hlavním argumentem podle nich je to, že očkování vytváří dostatečně často dost stabilní a předpověditelnou úroveň protilátek – u nichž se už ví, kdy začnou klesat, jak pozvolný je tento proces i to, jak tuto ochranu vylepšit (pomocí další dávky). Naopak ti, kdo se z covidu uzdravili, mají hladiny protilátek velmi různorodé – nejvíce přitom záleží na tom, jak těžký byl průběh nemoci.

Co to znamená pro očkované i neočkované?

Pro neočkované, kteří covid-19 prodělali, tato studie znamená, že předchozí infekce ani zdaleka nezaručuje dokonalou a spolehlivou ochranu před novou nákazou, tak silnou, aby člověk musel vyhledat nemocnici.

„Očkování pacientů po prodělání nemoci covid-19 je bezpečné a vytváří hybridní imunitu, která poskytuje lepší míru ochrany proti novým virovým variantám, nežli očkování či prodělání nemoci samotné,“ uvádí imunolog Zdeněk Hel.

V této studii se ukázalo, že přínos očkování je vyšší u lidí, kteří se nechali očkovat vakcínou Moderna než látkou Pfizer/ BioNTech – což je v souladu s nedávnou studií, která zjistila vyšší účinnost právě proti hospitalizacím, méně už proti nákaze s příznaky. 

Ochranný účinek očkování byl také vyšší u dospělých ve věku nad 65 let než u osob ve věku 18–64 let. Autoři ale přiznávají, že vzhledem k omezeným údajům je zapotřebí dalšího výzkumu, který by prověřil, jak účinné jsou různě získané protilátky v různých demografických skupinách.

Proč jsou výsledky tak odlišné od izraelského výzkumu?

Řada vědců byla těmito výsledky zaskočená, zejména proto, jak moc se liší od staršího izraelského výzkumu, který dospěl k prakticky opačným výsledkům.

Výsledky jsou tak odlišné kvůli jiné metodologii – a přestože to může na první pohled vypadat neintuitivně, obě potvrzují, každá svým způsobem, že očkování se vyplatí i těm, kdo nemoc už prodělali.

To připouští i epidemiolog Martin Kulldorff, který je signatářem Velké Barringtonské deklarace – tedy prohlášení obhájců alternativních přístupů k řízení pandemie covidu-19. Většina z nich apelovala na cílenou ochranu ohrožených skupin, projevuje nedůvěru v účinek vakcín a vyzdvihuje přínosy přirozené nebo získané imunity – obecně také bojují proti lockdownům. V textu, který se rozporům v obou studiích věnuje, připouští, že „Izraelská studie prokázala malý, ale ne statisticky významný přínos při snižování symptomatického covidu. Budoucí studie snad vnesou do této problematiky více světla.“