Ostatní primáti nechápou geometrii, lidé ano. A nepotřebují k tomu ani vzdělání, ukázal pokus

Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Naznačuje to studie francouzských výzkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.

Obliba pravidelných geometrických forem je pro lidi univerzální napříč epochami, což se ukazuje na nejstarší rytině připisované druhu homo sapiens – na rovnoběžných čarách vyrytých na kousku kamene před 73 tisíci lety – i na domečcích, které malují odmala dnešní děti.

Tým odborníků z francouzského centra pro neurovědu NeuroSpin došel k závěru, že lidé mají schopnost abstrakce, která se zakládá na symbolech, a ovládají určitý „jazyk“, který vychází ze znaků, jako je pravý úhel či rovnoběžnost. Tato geometrická intuice je u člověka přítomná, ale u paviánů chybí.

Paviáni jsou ke geometrii slepí

Paviáni vycvičení pro tento účel měli stejně jako lidé v rámci experimentu najít „vetřelce“ mezi šesti jednoduchými geometrickými útvary. Šlo o šest čtyřúhelníků, z nichž jeden se vyznačoval nepravidelnostmi, jakými byly jedna delší strana, nerovnoběžnost stran nebo jeden jiný úhel. Stejný úkon pak opakovali při čím dál těžších zadáních.

Lidé nacházeli rozdílný útvar téměř vždy, pokud byl ve skupině čtverců. U nepravidelných čtyřúhelníků pak jejich chybovost dosahovala až 40 procent.

Paviáni hru „najdi vetřelce“ dopředu trénovali a dosahovali skvělých výsledků, pokud měli najít vyobrazení, které se vyznačovalo jinou než geometrickou rozdílností, například když šlo o červenou třešeň mezi dílky melounu.

Jakmile se ale posunuli k úkolům založeným na geometrii, jejich výkon se podle studie prudce propadl. „Paviáni se pořád pletli, ať už šlo o jakékoli útvary,“ sdělil AFP Mathias Sablé-Mayer, doktorand z Univerzity Paris-Saclay, který experiment popsal v odborném článku.

Lidé vidí jiný svět

Pochybovači by mohli namítnout, že dospělí lidé budou dosahovat lepších výsledků než paviáni díky hodinám geometrie ve škole. Jenže provedený experiment ukázal, že škola na schopnost vnímat geometrické útvary zásadní vliv nemá. Přestože předškolní děti a žáci první třídy byli při řešení stejných zadání méně úspěšní než dospělí, i u nich byl pozorován smysl pro geometrickou pravidelnost.

Na to by se dalo namítnout, že i předškolní děti již mají základy geometrie, protože jsou obklopeny prostředím, které z velké části tvoří pravidelné linie či pravé úhly. Aby mohli vědci tento vliv prostředí vyloučit, zopakovali stejný experiment s pasteveckým etnikem Himbů, žijícím v severní Namibii.

Himbové se pohybují v prostředí, které je prosté geometrických útvarů, podtrhuje studie, na rozdíl od testovaných paviánů, kteří vyrostli v umělém prostředí laboratoře. Himbové v testu dosahovali podobných výsledků jako mladší francouzské děti, a to přesto, že neznají názvy geometrických útvarů a ani se o nich neučí v rámci formálního vzdělání, uvedl Sablé-Mayer.

Schopnost vnímat geometrické tvary a nahlížet pomocí nich do světa idejí, pokládal za unikátní lidskou vlastnost už Platón. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 39 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...