Ozonová vrstva se hojí, popisuje nová zpráva

Ochranná ozonová vrstva Země se zotavuje z narušení, které lidstvo způsobilo během dvacátého století. Ozonová díra byla roku 2024 menší než v posledních letech, uvádí nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO).

Ozonu podle zprávy ubylo vloni jen minimum, tento úbytek byl přitom způsobený přirozenými vlivy v atmosféře, jež jsou zodpovědné za běžné výkyvy. „Dlouhodobý pozitivní trend odráží úspěch společných mezinárodních opatření,“ uvedla WMO. Konkrétně ozonová díra, která existuje nad Antarktidou, se dokonce zmenšuje.

Zprávy vyšla u příležitosti Světového dne ozonu 16. září a současně čtyřicátého výročí Vídeňské úmluvy, která uznala úbytek ozonu ve stratosféře jako globální problém. A právě tato mezinárodní dohoda položila základy pro budoucí řešení tohoto problému: dokázala zajistit, že se státy většiny světa spojily ve výzkumu ozonu, systematických pozorování a vědeckých hodnocení ničivosti tohoto problému.

„Před čtyřiceti lety se národy spojily, aby učinily první krok k ochraně ozonové vrstvy – vedeny vědou a sjednoceny v akci,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Vídeňská úmluva a její Montrealský protokol se staly mezníkem multilaterálního úspěchu. Dnes se ozonová vrstva zotavuje. Tento úspěch nám připomíná, že když národy dbají na varování vědy, je pokrok možný,“ doplnil.

Jak vypadá úspěch

Dosud vedl Montrealský protokol podle WHO k postupnému ukončení více než devětadevadesáti procent výroby a spotřeby regulovaných látek poškozujících ozonovou vrstvu, které se používaly v chladicích zařízeních, klimatizacích, hasicích pěnách, a dokonce i v lacích na vlasy. „Díky tomu se ozonová vrstva do poloviny tohoto století vrátí na úroveň z osmdesátých let, což výrazně sníží riziko rakoviny kůže, šedého zákalu a poškození ekosystémů v důsledku nadměrného vystavení ultrafialovému záření,“ chválí pozitivní dopady WHO.

„Přes velký úspěch Montrealského protokolu v uplynulých desetiletích tato práce ještě neskončila a svět i nadále potřebuje pečlivě a systematicky monitorovat stratosférický ozon, látky poškozující ozonovou vrstvu a jejich náhrady,“ uvedl předseda Vědecké poradní skupiny WMO pro ozon a sluneční UV záření Matt Tully.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 18 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 22 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.