Pandemie covidu zřejmě úplně vymazala ze světa jeden z kmenů chřipky. Nebyl pozorován už 18 měsíců

Podle několika studií je velmi pravděpodobné, že jeden ze čtyř typů chřipkového viru, které kolují mezi lidmi, zcela vymizel – z velké části díky pandemii covidu-19 a opatřením, která ho měla potlačit. Zásadní vliv ale mělo také očkování.

Studie, z nichž jedna vyšla v časopise Nature Reviews Microbiology a druhá je zatím ještě v recenzním řízení, ukazují, že virus chřipky B/Yamagata nebyl na celém světě ani jednou zachycen už od dubna 2020.

Jeden z autorů této práce, mikrobiolog Marios Koutsakos, uvedl, že něco takového je velmi neobvyklé. Tento chřipkový kmen nebyl sekvenován po dobu více než 18 měsíců, což podle něj naznačuje jeho osud: „Je těžké to říci s jistotou, ale naznačuje to, že by mohl zmizet.“ Dodal ale, že chřipka B/Yamagata může být stále někde na světě přítomna, nicméně v extrémně nízkých koncentracích.

Austrálie jako názorný příklad

Pandemie covidu-19 způsobila, že počet případů chřipky na světě je rekordně nízký. Před pandemií zaznamenávala Austrálie každoročně v průměru 100 tisíc případů chřipky s několika stovkami úmrtí. V roce 2019 zaznamenala Austrálie jednu z nejhorších chřipkových sezon v poslední době, kdy bylo zaznamenáno více než 300 tisíc případů a více než 900 úmrtí.

Od začátku letošního roku ale Národní systém sledování nemocí podléhajících oznamovací povinnosti zaznamenal do konce září pouze 550 oznámení a žádné úmrtí. Austrálie je zajímavá především z toho důvodu, že díky její poloze na jižní polokouli už má za sebou zimu, tedy období, kdy by měla za normálních okolností nastoupit mohutná chřipková vlna. Podobně se chřipka během zimy prakticky neobjevila ani v Česku. Celosvětově podle Nature byl počet případů chřipky o 99 procent nižší než v minulých letech, a to přesto, že počet testů byl podobný.

Sezonní chřipka se každoročně objevuje nejprve ve východní a jihovýchodní Asii a přenáší se z člověka na člověka prostřednictvím kašle, kýchání a dýchání. Protože lidé cestují po celém světě, virus se s nimi přenáší z místa na místo a v zimě pak zasahuje severní i jižní polokouli.
Omezený pohyb osob po světě a karanténní systémy zavedené ve většině zemí ale tento cyklus přerušily a zabránily tak globálnímu šíření chřipky. „Uzavření hranic mělo pravděpodobně největší vliv na globální šíření,“ říká Koutsakos.

Významný vliv měla podle něj také široká škála silnějších i slabších opatření přijatých ke zvládnutí pandemie – tedy sociální distancování, nošení roušek a respirátorů, uzavření řady vnitřních prostor, hygiena rukou.

Není chřipka jako chřipka

Každoroční sezonní epidemie chřipky způsobují dva hlavní typy tohoto viru – používají se pro ně písmena A a B. Každý z nich zahrnuje dva podtypy. A/H3N2 a A/H1N1 přeskakují z lidí na zvířata a způsobují pandemie, jako je prasečí nebo ptačí chřipka. Naproti tomu chřipky B/Victoria a B/Yamagata nemají žádné zvířecí rezervoáry, a proto se také ve srovnání s Áčkovými typy šíří hůř a méně.

Během pandemie klesl počet případů u všech typů chřipkových virů, ale vědci se domnívají, že právě linie B/Yamagata mohla vymizet úplně.

Protože virus B/Yamagata cirkuloval pouze mezi lidmi, podle studie v Nature se v posledním desetiletí příliš nevyvíjel a lidé si proti němu vytvořili vysokou imunitu, což z této linie udělalo velmi slabého hráče na globální chřipkové šachovnici.

Autoři zmiňují i zásadní vliv vakcín – proti „yamagatě“ totiž bylo v minulosti velmi snadné bojovat právě pomocí očkování. „Složka vakcíny pro linii B/Yamagata se nezměnila asi sedm nebo osm let,“ říká Koutsakos. „Je proto možné, že velká část populace si proti této linii vybudovala imunitu, což ji přivedlo na hranci vymření.“ 

Yamagata byla podle vědců zranitelnější opatřeními proti covidu také proto, že typicky se šířila mezi lidmi ve věku nad 25 let, kteří hodně cestovali – právě tento způsob přenosu byl v době pandemie kvůli zákazům cestování nejvíce omezen.

Vědci se už dlouho domnívali, že vysoká proočkovanost nakonec linii B/Yamagata vymýtí, proto její postupné mizení není vlastně velkým překvapením. Pandemie covidu zřejmě tento mnohaletý proces jen urychlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 15 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 23 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.