Parazitická houba, která mění mravence v „zombie“, má vlastního parazita, odhalila studie

Přírodovědci zjistili, že parazitické houby, které dokáží pomocí infekcí svých spor ovládat chování hmyzu, jsou samy pod útokem jiných parazitických hub. Tento proces podle nového výzkumu může mravencům v boji o přežití dávat výraznou výhodu.

Na brazilské mravence číhá neviditelná smrt na každém kroku. Představují ji spory houby Ophiocordyceps unilateralis, které se česky říká housenec. Jsou tak malé, že je nevidí ani oko mravence –⁠ ale dokáží proniknout do jeho těla. A pak ho ovládnou. 

Mechanismus zatím není úplně vysvětlený, ale houba dokáže změnit chování hmyzu nevídaným způsobem. Sami vědci přišli s pojmem zombie. Podobně jako v hororech se „živí mrtví“ přestávají chovat racionálně a jdou jen po mozcích, mravenci ovládnutí parazitem se stanou „jinými“. Velmi rychle opouštějí své mraveniště, vydají se co nejpřímější cestou k nějakému blízkému listu a do něj se zakousnou.

Houba Ophiocordyceps unilateralis zombifikující mravence
Zdroj: Wikimedia Commons

Čelisti mravence se do listu zaboří tak pevně, že se nedá odtrhnout, pak tvor zemře. Tím ale nic nekončí, přínejmenším pro houbu. Tělo mravence dává parazitovi živiny. Nakonec z něj vyroste „stopka, z níž se potom spory uvolňují. Ty se rozletí do světa, aby tak dále šířily nákazu. U dalšího mravence začíná celý cyklus od začátku.

Teprve nedávno vědci popsali, že tento druh hub i s jejich zombifikačním množením je mnohem rozšířenější, než se předpokládalo. Existují jich asi dvě desítky a vyskytují se prakticky po celém světě, nejčastěji v Americe a Asii. Biologové mají za to, že se různé druhy hub specializují vždy jen na jeden druh mravenců.

Parazit parazita

Američtí ekologové nyní popsali další neznámý díl této skládačky: samotný houbový parazit se totiž podle nové studie stává cílem jiného parazita, také houby. Ten umí využít všeho, co housenec dokáže, a nakonec to obrátí proti němu. Výzkum ukazuje, že to mravencům může pomáhat při zombie apokalypse přežít.

Jedním z vědců, kteří se tomuto fenoménu věnují, je João Araújo, myrmekolog z Newyorské botanické zahrady, který po cizopasných houbách pátrá už desítky let v pralesech celé planety. 

  • Myrmekologie je specializovaný vědecký obor zaměřený na studium mravenců, jejich způsobu života a ekologickou roli. Experti v tomto oboru se označují jako myrmekologové.

Jeho tým jako první popsal fyzikální strukturu hub, které rostou z mravenců, a také jako první teď sekvenoval jejich DNA. Výsledky výzkumu publikoval v polovině listopadu v odborném žurnálu Persoonia

Ve studii vědci také informovali o objevu dvou nových druhů hub, jež věda zatím neznala. Oba se vyskytují na povrchu parazitických hub. Jedna z nich vypadá jako kefír rozlitý po houbě, druhá je méně nápadná, tváří se jen jako drobné tečky, které Araújovi připomínají blechy.

Rovnováha v přírodě

Z tohoto parazita zřejmě nejvíc těží mravenci. Nově objevené houby totiž infikují jen parazitické housence. Žijí z jeho tkání, což mu samozřejmě škodí. “Pokaždé, když jsme viděli tyto nové druhy, bylo to na houbě, která vypadala opravdu poškozená, pozřená touto jinou houbou,„ popsal Araújo pro stanici CNN.

Nebohému nakaženému mravenci to už samozřejmě nepomůže, jeho život je ztracen v okamžiku, kdy do něj proniknou spory, ale může to zachránit mraveniště. Parazitem napadený parazit totiž potom není schopný svého doslova explozivního šíření, takže to zřejmě může pomáhat ochránit populace hmyzu. Jak přesně ale celý proces vypadá, si autoři studie nejsou úplně jistí a rádi by se tomu detailněji věnovali v pokračování výzkumu.

Současně by se chtěli podívat na to, jestli neexistují další těchto parazitů parazitů. Parazitismus je velmi výhodná strategie, takže předpokládají, že by se jim další takové objevy mohly podařit.

Tento výzkum je podle nich významný z více důvodů. Už jen proto, že houby Ophiocordyceps se během stovek milionů let evoluce staly experty na neurologii. Přesně “vědí„, jaká místa v mravenčím mozku zasáhnout, aby nasměrovaly jeho chování směrem, který je pro ně výhodný. Pochopit mechanismus, jak to dělají, by mohlo jednou pomoci například i v léčbě lidských nemocí mozku.

Tělo mravence téměř zkonzumované parazitickou houbou
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...