Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských podmínek, jimž jsou vystaveny.

V roce 1997 spadl z lodi do moře kontejner obsahující téměř pět milionů dílků stavebnice LEGO. Odhady také uvádějí, že více než dva miliony kostiček spláchly děti do záchodu. Neznámý počet z nich mohl také skončit v mořích – podle toho, jak účinné bylo v 70. a 80. letech minulého století zpracovávání odpadních vod.

Během posledního desetiletí dobrovolnické organizace jako je Projekt LEGO ztracené na moři posbíraly tisíce plastových kousků z pláží. Ale pokud jsou tyto hračky tak bytelné, jak naznačuje nový výzkum, se vší pravděpodobností se budou tyto malé kostičky na vlnách pohupovat ještě celá staletí.

„LEGO je jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v dějinách a součástí jeho půvabu vždy byla jeho odolnost,“ řekl Andrew Turner z Plymouthské univerzity, který studuje chemické vlastnosti mořských odpadů. „Je navržené tak, aby se z něj stavělo a skládalo, takže nijak zvlášť nepřekvapí, že ani po desetiletích v moři není moc poškozené,“ dodal.

Plasty v moři vydrží nečekaně dlouho

Vědci sesbírali 50 kostiček na plážích jihozápadní Anglie a porovnali vzorky mořem putujících kostek s archivními kostičkami v původním stavu. Klasické kostky se vyrábějí z akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS). A i když společnost LEGO doufá, že do roku 2030 bude používat udržitelnější materiály, tento houževnatý polymer už napáchal škody víc než dost.

I když kostky nalezené na pláži vykazovaly různý stupeň oslabení, zažloutnutí, ohlazených hran, prasklin a dalších defektů, vědce překvapilo, že zůstaly prakticky vcelku.

„Na základě srovnání hmoty zhruba 40 let starých vzorků odhadujeme jejich setrvání v mořském prostředí v řádu stovek roků,“ napsali autoři studie. Jak se konkrétně tyto vzorky do mořského prostředí dostaly, není známo, ale odpovídají kostkám prodávaným v 70. a 80. letech. A navzdory desetiletím stráveným v moři jsou na tom stále relativně dobře.

Pobytem v moři se jim ohladily hrany, jejich plastový lesk zmatněl, obrousily se spojovací výstupky a barvy vybledly. Ale stále jsou jednoznačně rozpoznatelné.

Plasty, jako je ABS, jsou pro nás příliš nové, abychom věděli, co se s nimi stane z dlouhodobého hlediska. Studie, jako je tato, nám poskytují představu, jak si zatím vedou. Autoři uvádějí, že se životnost kostek LEGO dá srovnat s životností průhledných plastových lahví – a stejně jako ony představují riziko pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.