Plísně zabíjí dvakrát víc lidí než před deseti lety. Příčinou je paradoxně pokrok v medicíně

Houbové infekce, tedy nemoci způsobené plísněmi, v současné době přispívají k úmrtí necelých čtyř milionů lidí ročně. Přitom před deseti lety to byla jen polovina. Nový výzkum popsal, proč je to takové nebezpečí, na co by si lidstvo mělo dávat pozor, a také to, proč hrozba plísní za poměrně krátkou dobu takto nabobtnala.

Výzkum vedený Davidem Denningem z Manchesterské univerzity popsal, že hlavní příčinou úmrtí jsou souběžné infekce, kdy se spojí nákaza nějaké nebezpečné nemoci a na ni pak „přisedne“ právě plíseň. Takový stav se potom jen velmi špatně léčí, přičemž léčbu ještě komplikuje nedostatek rychlých a spolehlivých diagnostických testů a také stále větší odolnost plísní vůči specializovaným lékům, antimykotikům.

Denningův tým provedl analýzu úmrtí na plísňová onemocnění, která vycházela z celosvětových dat, už před deseti lety, vloni na ni navázal studií, která měla stejnou metodologii, ale posuzovala současnost. Vyšla ve specializovaném odborném žurnálu The Lancet Infectious Diseases.

Dennings nyní odhaduje, že na celém světě dochází každoročně k 6,5 milionu invazivních plísňových infekcí a 3,8 milionu úmrtí souvisejících s plísněmi. Přibližně 2,5 milionu z nich lze přímo přičíst plísním – ty jsou tedy tím hlavním důvodem, proč daný člověk zemřel. Celkem infekční nemoci připraví o život asi 14 milionů lidí ročně.

Imunita na méně než sto procent

Že těchto nákaz plísňového původu přibývá, je vlastně trochu paradoxní. Na rozdíl od virů a bakterií nejsou houby zdaleka tak schopné do lidského těla proniknout nebo se v něm šířit, imunita se s nimi umí zpravidla snadno vypořádat. A to hlavně proto, že si nevyvinuly tak rafinované triky jako třeba právě viry.

Co se tedy změnilo? Podle Denningse je faktorů více. Moderní medicína sice umožnila lidem žít s darovanými orgány a přežít i dříve nepředstavitelně smrtelné nemoci a zranění, jenže to organismus něco stojí. Oslabuje ho to natolik, že není schopen „provozovat“ svůj vysoce energeticky náročný imunitní systém na sto procent, takže plísně této slabiny využijí. Lze to připodobnit k tomu, jako by nějaký stát po vyčerpávající válce neměl dost peněz na pohraniční stráž, takže se jeho hranice stávají méně střeženými a snadněji překonatelnými.

Důvodů je ale víc. V poslední době přibývá důkazů, že některým plísním pomáhá i změna klimatu. V teplejším podnebí se umí rychleji adaptovat, takže se snadněji uzpůsobí i lidskému tělu a také lékům, které proti nim zdravotníci nasazují. Týká se to například nebezpečné Candidy auris.

Efekt nemocí se násobí

Dennings upozorňuje, že úmrtí na plísně, ke kterým v dnešní době dochází, často souvisejí s jinými zdravotními problémy. Odhaduje například, že více než dva miliony případů ročně a 1,8 milionu úmrtí na invazivní aspergilózu – infekci plísněmi rodu Aspergillus, která obvykle postihuje plíce – se vyskytuje u lidí, kteří bojují s chronickou obstrukční plicní nemocí, rakovinou plic nebo krve, tuberkulózní infekcí nebo jsou v intenzivní péči.

Ani jedna z těchto nemocí nemusí být smrtelná, stejně tak je jen výjimečně smrtící samotná aspergilóza, ale dohromady se jejich efekt posílí a znásobí.

Popisovaný výzkum ale může být do značné míry nedostatečný. Autoři do něj totiž nedokázali zahrnout dopady covidové pandemie, u níž existuje spousta náznaků, že pomohla vyvolat rozsáhlé epidemie plísňových nemocí ve výrazně vytížených nemocnicích. Dobře popsaný je tento jev zejména v Indii.

Podle Denningse by se dalo mnoha úmrtím předejít, kdyby lékaři měli k dispozici lepší nástroje pro rozeznávání plísní a také účinnější léky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...