Plzeňský vědec pomohl spočítat hustotu měsíční kůry

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

„Hustota měsíční kůry se různí v horizontálním směru, tedy podél povrchu, i ve vertikálním směru do hloubky. Důvodů je více a souvisí se složitým geologickým vývojem Měsíce a s povrchovými procesy, jako například s dopady nespočtu meteoritů nebo asteroidů v dávné minulosti,“ uvedl Michal Šprlák z katedry geomatiky Západočeské univerzity v Plzni, který na vývoji spolupracoval s australskými kolegy Shin-Chan Hanem a Willem Featherstonem.

Hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnějším a prvním, který sestavili nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice.

Velmi zjednodušeně vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. „Model je vlastně soubor čísel a koeficientů. Z nich teď můžeme vypočítat hustotu nebo veličiny gravitačního pole kdekoliv na Měsíci,“ řekl akademik.

Hustota Měsíce

S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se lunární vzorky dovezené z různých lokalit testovaly v pozemských laboratořích. Později přešli vědci k určování hustoty právě podle měření topografie Měsíce družicemi a podle jeho gravitačního pole. „Gravitace je obrazem hmotnosti. A když ji měříme, můžeme za určitých předpokladů odhadnout také hustotu,“ vysvětlil Šprlák, jak před jeho týmem postupovali třeba experti NASA.

Šprlákův tým použil rovněž data družic NASA. „Náš odhad je detailnější a založen na nejaktuálnějších produktech družicových misí. Kromě toho jsme na výpočet použili nezávislou metodu, která je zcela globální a zohledňuje sférický tvar Měsíce, zatímco některé dřívější odhady byly založeny na rovinné aproximaci,“ řekl.

Výsledky jsou volně přístupné. Uplatní se například při studiu vývoje sluneční soustavy a tepelného vývoje Měsíce, při vysvětlení původu anomálních oblastí v jeho kůře, při zpřesnění drah družic a navigaci měsíčních sond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 19 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 20 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 23 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.