Plzeňský vědec pomohl spočítat hustotu měsíční kůry

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

„Hustota měsíční kůry se různí v horizontálním směru, tedy podél povrchu, i ve vertikálním směru do hloubky. Důvodů je více a souvisí se složitým geologickým vývojem Měsíce a s povrchovými procesy, jako například s dopady nespočtu meteoritů nebo asteroidů v dávné minulosti,“ uvedl Michal Šprlák z katedry geomatiky Západočeské univerzity v Plzni, který na vývoji spolupracoval s australskými kolegy Shin-Chan Hanem a Willem Featherstonem.

Hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnějším a prvním, který sestavili nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice.

Velmi zjednodušeně vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. „Model je vlastně soubor čísel a koeficientů. Z nich teď můžeme vypočítat hustotu nebo veličiny gravitačního pole kdekoliv na Měsíci,“ řekl akademik.

Hustota Měsíce

S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se lunární vzorky dovezené z různých lokalit testovaly v pozemských laboratořích. Později přešli vědci k určování hustoty právě podle měření topografie Měsíce družicemi a podle jeho gravitačního pole. „Gravitace je obrazem hmotnosti. A když ji měříme, můžeme za určitých předpokladů odhadnout také hustotu,“ vysvětlil Šprlák, jak před jeho týmem postupovali třeba experti NASA.

Šprlákův tým použil rovněž data družic NASA. „Náš odhad je detailnější a založen na nejaktuálnějších produktech družicových misí. Kromě toho jsme na výpočet použili nezávislou metodu, která je zcela globální a zohledňuje sférický tvar Měsíce, zatímco některé dřívější odhady byly založeny na rovinné aproximaci,“ řekl.

Výsledky jsou volně přístupné. Uplatní se například při studiu vývoje sluneční soustavy a tepelného vývoje Měsíce, při vysvětlení původu anomálních oblastí v jeho kůře, při zpřesnění drah družic a navigaci měsíčních sond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...