Polští archeologové odkryli 2500 let starou nekropoli. Narazili na ni při stavbě dálnice

Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.

Polští archeologové objevili a prozkoumali pohřebiště staré asi 2500 let. Narazili na něj při stavbě dálnice A2 mezi Kałuszynem a Groszkami. Tato nekropole obsahuje urnové i jámové hroby, které odpovídají tomu, jak se v té době lidé běžně pohřbívali – tělo mrtvého bylo nejprve spáleno, ostatky pak jeho příbuzní uložili do nádoby, kterou následně zakopali do země.

V tomto případě se navíc ukázalo, že se s ostatky manipulovalo: antropologická analýza odhalila, že přinejmenším v jedné nádobě byly kosti zemřelého uspořádány tak, že na dně nádoby byly uložené kosti z nohou a nahoře z lebky.

Jedná se pravděpodobně o pozůstatky lužické kultury, která v té době ve východní Evropě převládala a zasahovala i na území dnešní České republiky. Tato kultura byla v minulosti značně kontroverzní v národoveckých bojích. Němci i Poláci od ní totiž odvozovali svůj původ: jedna strana ji považovala za slovanskou, druhá za germánskou. A od této minulosti národy odvozovaly své „historické nároky“ na území.

Kromě nekropole se při těchto vykopávkách podařilo objevit i další archeologické nálezy z jiných období – například pozůstatky pivovaru, který zde fungoval v 19. století a byl uzavřen na počátku 20. století. Kromě zbytků základů a podlah archeologové objevili také skleněné a keramické výrobky a stopy po pěstování chmele.

Stavba dálnice je pro archeology požehnáním

Stavby dálnic velmi často přinášejí řadu důležitých archeologických objevů. Odkrývá se totiž velké množství půdy, která se zkoumá.

Vzhledem k neobnovitelnosti archeologického dědictví je zásadní jeho ochrana a zachování. První fází archeologického bádání je obvykle neinvazivní pátrání zahrnující podrobný průzkum území bez narušení terénu. Jedná se především o povrchové bádání, při němž archeologové zkoumají celou plochu budoucí investice s cílem najít archeologické památky, zejména zlomky hliněných nádob nebo křemenné nástroje.

Před zahájením terénního prohledávání se provádí archivní výzkum a analyzují se také data získaná pomocí leteckého laserového skenování (LiDAR).

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Další fáze je už invazivní a jde tedy o klasické „kopání do země“. Spočívá v metodickém odstraňování vrstev zeminy s cílem odhalit archeologické památky zachované v zemi. Nezbytnou součástí výkopových výzkumů je pořizování fotografické, kresebné a popisné dokumentace a geodetické měření v každé další etapě výzkumu. Po ukončení terénního bádání pak archeologové analyzují jeho výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 4 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...