Pražský Ústav organické chemie a biochemie zakládá laboratoř v USA. Povede ji kontroverzní vědec

Pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) oznámil, že zakládá laboratoř ve Spojených státech. Tímto krokem se dostane do centra biomedicínského výzkumu. Centrum totiž vznikne v Bostonu, kde sídlí nejen slavné akademické instituce, jakými jsou například Harvardova univerzita, MIT nebo Centrum klinické medicíny v Bostonu, ale také řada firem podnikajících v tomto oboru.

Vědci z ÚOCHB budou podle vyjádření ústavu moci sledovat nejnovější trendy v oboru přímo na místě, kde vznikají, což pro jejich práci znamená výrazný impuls. „Pobočka ÚOCHB představuje pro českou vědu vynikající příležitost k úzkému propojení s nejlepšími výzkumnými institucemi na světě. Bude přínosem nejen pro místní akademickou obec, ale i pro celou českou společnost,“ věří místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas.

Laboratoř v Bostonu by měla v USA navázat na silnou tradici české medicinální chemie, kde ústav dosáhl významných úspěchů. Nejznámějším je objev látky účinné proti HIV, tenofovir, kterou do lékové podoby vyvinula a na trh uvedla americká společnost Gilead Sciences.

„Vědci z našeho ústavu dlouhodobě těží ze svých vazeb na významné světové instituce, jako jsou Stanfordova univerzita, Max Planck nebo Weizmannův vědecký institut,“ říká ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka a dodává: „Kombinace talentů, technologií a investičních příležitostí je pro úspěch v moderní biomedicíně klíčová a naše bostonská pobočka nám k tomu všemu poskytne snazší přístup.“

Kontroverzní vedoucí

První laboratoř tohoto nového pracoviště povede biolog David M. Sabatini, kterého ÚOCHB zaměstnal v říjnu loňského roku. Sabatini by měl jednak rozvíjet výzkumnou skupinu v Praze, ale současně budovat infrastrukturu nového zázemí ve Spojených státech. „Jsem velmi rád, že mohu založit pobočku ÚOCHB v Bostonu,“ uvádí Sabatini.

„Tuto příležitost jsem dostal jen díky úžasné štědrosti a neúnavnému úsilí desítek lidí, kteří mě podporovali veřejně nebo ze zákulisí. V bostonské laboratoři se chci zaměřit na vědecké otázky související s růstem, metabolismem a stárnutím, tedy na problematiku, které se věnuji už desítky let. Kromě toho budeme spolupracovat s kolegy, kteří se zabývají strojovým učením. Cílem je vytvářet a využívat velké soubory dat umožňující řešit rozmanitá témata, včetně účinku léků a enzymů,“ říká.

Sabatini se do Bostonu vrací poté, co musel opustit laboratoř v Cambridge a následně i Lékařský institut Howarda Hughese. „Doktor Sabatini porušil zásady Institutu týkající se sexuálního obtěžování a další zásady, které nesouvisejí s pochybením při výzkumu,“ zdůvodnila tehdy ukončení spolupráce ředitelka Institutu.

Sabatini musel skončit, protože navázal tajný sexuální vztah s vědkyní, která si na něj posléze stěžovala. Měl s ní mít sexuální vtah přímo na ústavu, a to přesto, že to jeho pravidla explicitně zakazují. Největším problémem přitom podle zprávy bylo, že v té době byl jejím vedoucím v programu, který sám řídil – a očekávalo se od něj, že jí napíše v budoucnu doporučující dopisy.

„Unikátní událost“

Laboratoř ÚOCHB bude v Bostonu sídlit v Cambridge-Riverside a její provoz zajistí i dar nadace Pershing Square Foundation. V blízké budoucnosti plánuje vedení ÚOCHB rozšíření bostonské pobočky o jednu nebo dvě další výzkumné laboratoře.

Bostonský deník Boston Globe poznamenává, že jde o unikátní událost. Inženýr Robert Langer z MIT pro toto médium uvedl, že neví o žádné jiné zahraniční vědecké instituci, která by v Bostonu provozovala samostatnou pobočku. „Většina institucí je obvykle spojena s místní univerzitou,“ poznamenal.

Aby taková cizí instituce uspěla, musí podle něj přilákat excelentní zaměstnance – a k tomu bude potřebovat dostatek financí. Jedinečnost projektu potvrdil i David Lucchino, bývalý předseda a současný člen představenstva Massachusettské rady pro biotechnologie. Nic podobného jako pobočka ÚOCHB v Bostonu podle něj doposud nebylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...