Před 50 lety varovali tři vědci před zničením ozonové vrstvy. Změnili svět k lepšímu

Chemické látky freony se ve dvacátém století ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky, ale i jako hnací médium ve sprejích. Před 50 lety, 25. září 1974, ale upozornila trojice vědců Mario Molina, Sherwood Rowland a Paul Crutzen na negativní účinky freonů ve vztahu k ozonové vrstvě. Roku 1995 za to získali Nobelovu cenu za chemii – jejich práce vedla k záchraně bezpočtu lidských životů.

Nizozemský vědec Crutzen, Mexičan Molina a Američan Rowland v roce 1974 vystoupili s domněnkou, že freony vypouštěné rostoucím tempem mohou v ovzduší dlouho přetrvávat a pronikat až do stratosféry. Zde se z nich působením ultrafialového slunečního záření odštěpuje chlór, který pak rozkládá ozon. Jejich varování ale až do počátku 80. let nenacházela přílišného ohlasu – byli označováni za vyvolávače strachu, alarmisty a dalšími negativními přízvisky – anebo byla jejich práce zcela ignorována.

Vývoj ozonové díry v letech 20220–2022:

To se změnilo až v roce 1981. Tehdy totiž vědecká skupina Josepha Farmana zjistila, že nad Antarktidou vzniká oblast se zásadně poškozenou ozonovou vrstvou. Původní domněnka o rozkladu ozonu působením chlóru tak byla v zásadě potvrzena, pak ji doložily i pozdější vědecké výzkumy.

Tím ale příběh neskončil. Vědci i ekologické organizace totiž na možný zánik ozonové vrstvy, která plní funkci štítu, jenž chrání život na Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením, upozorňovali dál. Jejich tlak na mezinárodní úrovni dokázal oslovit svět. Tyto kroky vedly během pouhých několika let k výraznému snížení produkce freonů, protože rizika spojená s úbytkem stratosférického ozonu přiměla mezinárodní společenství ke vzájemné spolupráci.

Mizející ozon

V důsledku působení freonů a dalších látek docházelo k úbytku ozonu, který se každý rok prohluboval a v roce 1985 už činil téměř 50 procent. „Bez ozonové vrstvy by na zemský povrch dopadalo příliš mnoho škodlivého UVB záření. To by byla špatná zpráva. Zvýšené vystavení ultrafialovému záření může způsobit rakovinu kůže a oční zákal, poškodit plodiny, rostliny a mikroorganismy a ovlivnit ekosystémy a potravní řetězce,“ popsala důsledky této hrozby Organizace spojených národů.

V březnu 1985 tak byla podepsána Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy. Na ni o dva roky později navázal Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a která zahrnuje 96 nebezpečných látek, jež se podle vědců na poškozování podílejí. Později bylo přijato několik dodatků.

Státy komunistického bloku Montrealský protokol nepodepsaly rovnou, přistupovaly k němu postupně. Československo se přidalo roku 1991. Podle analýz z roku 1997 nemělo velký problém závazky splnit: spotřeba CFC (takzvaných tvrdých freonů) v roce 1986, který je brán za výchozí rok pro omezení ve výrobě a spotřebě, činila totiž v Československu jen 5500 tun. Už do roku 1995 se podařilo spotřebu těchto látek významně omezit. 

K dalším sledovaným látkám patřily bromofluorouhlovodíkové sloučeniny známé pod obchodním názvem halony, které měly své místo například v halogenových hasicích přístrojích a tlakových lahvích. Kodaňským dodatkem z roku 1992 se do zorného pole Montrealského protokolu dostala látka zvaná metylbromid, obsažená mimo jiné v pesticidech. Bylo potvrzeno, že bromin, který se z ní uvolňuje, ničí ozonovou vrstvu až šedesátkrát rychleji než takzvané měkké freony. Výroba a spotřeba nejškodlivějších regulovaných látek byla poté pro běžné účely v rozvinutých státech včetně České republiky již téměř úplně zakázána nebo radikálně omezena.

Hrozba nezmizela úplně

Nejnověji se pozornost upíná na fluorované uhlovodíky, které měly dosud využití především jako náhrada freonů. Letos v lednu Evropský parlament (EP) velkou většinou přijal dvojici nařízení o snížení emisí fluorovaných plynů a látek škodlivých pro ozonovou vrstvu v atmosféře. Fluorované uhlovodíky se řadí mezi fluorované skleníkové plyny, označované také jako F-plyny, které mohou přispívat ke globálnímu oteplování až tisícinásobně více oproti stejnému množství oxidu uhličitého. Tyto látky jsou zároveň chemicky poměrně stálé a v atmosféře přetrvávají i po několik desítek let.

Fluorované uhlovodíky by měly z evropské výroby zcela vymizet do roku 2050, do té doby budou postupně nahrazovány v oblastech, kde je to technicky a ekonomicky proveditelné – například v tepelných čerpadlech nebo klimatizacích. Ačkoliv na ozonovou vrstvu mají fluorované plyny méně škodlivý dopad než freony, jsou považované za silné skleníkové plyny. Opatření zavádí dočasně výjimky například pro farmaceutický nebo chemický průmysl, kde jsou fluorované uhlovodíky obtížněji nahraditelné.

Ozon chrání i škodí

Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku; jeho chemická značka je O3. Ozon ve stratosféře (část atmosféry deset až 50 kilometrů nad zemským povrchem) tvoří takzvanou ozonovou vrstvu. Ta plní funkci štítu, jenž chrání život na Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením. Intenzivnější pronikání UV záření může způsobovat vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob či narušovat lidský imunitní systém.

Ozon se vyskytuje také v dolní části atmosféry, v takzvané troposféře, kam se dostává jako produkt spalování fosilních paliv. Ozon v přízemní atmosféře působí na živé organismy škodlivě.

Nahrávám video

V roce 2020 uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), že nad Antarktidou se objevila ozonová díra, která patřila k největším za posledních 40 let. Ozonová díra se rozrostla kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou, což byl neobvyklý jev. Vývoj ozonové díry nad Antarktidou má sezonní charakter. Narušení ozonové vrstvy totiž souvisí s teplotami ve stratosféře, to znamená ve výšce deseti až 50 kilometrů od zemského povrchu, kde se ozonová vrstva nachází. Když teplota ve stratosféře klesne pod -78 stupňů, začínají se vytvářet takzvaná perleťová oblaka, díky kterým se uskutečňují chemické reakce, které ozon ničí. Jinak ale WMO zaznamenává ohledně stavu vrstvy ozonu v posledních desetiletích pozitivní vývoj.

Klimatické dopady by byly dramatické

Ozonovou vrstvu objevili roku 1913 francouzští fyzikové Charles Fabry a Henri Buisson. Její vlastnosti podrobně prozkoumal britský meteorolog Gordon Dobson. Na jeho počest byla pojmenována jednotka, v níž se udává množství ozonu v atmosféře.

Teprve po Montrealském protokolu vědci popsali další negativní dopady, jimž se podařilo zabránit tím, že se povedlo ozonovou vrstvu zachránit. Bez ní by totiž došlo k obrovským proměnám atmosféry a tedy i klimatu.

Hlavním důsledkem nedostatku ozonu by bylo ochlazení horních vrstev stratosféry. Chladnější vzduch nedokáže udržet tolik vlhkosti, a tak by se stratosféra stala sušší. Vodní pára je důležitým skleníkovým plynem, a tak by se bez ní celkový skleníkový efekt Země snížil. Kromě změn teploty Země by nedostatek ozonu měl významný dopad na celkové klima.

Nedostatek ozonu a následné ochlazení stratosféry by také destabilizovalo tuto vrstvu atmosféry a zabránilo by tvorbě mraků. To by způsobilo, že by se mraky objevovaly pouze v nižších a vyšších nadmořských výškách. Také by se posílily některé tryskové proudy v blízkosti rovníku, zatímco jiné v blízkosti pólů by zeslábly. To by mělo drastické důsledky pro sezonní průběh počasí ve všech zeměpisných šířkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...