První Slované na našem území zřejmě jedli jáhlovou kaši, Germáni spíš maso

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat, které prozkoumal mezinárodní výzkum pod vedením brněnského archeologa Jiřího Macháčka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Slované a Germáni, kteří žili na našem území, se od sebe lišili geneticky i jazykem. Nový výzkum ale přesvědčivě prokazuje, že obě populace se odlišovaly také stravou a tedy i způsobem života.

Studie ukazuje, že v době, kdy se na naše území Slované z východu dostávali (jejich pravlast se dnes umísťuje na pomezí Ukrajiny a Běloruska), se „u nás“ radikálně proměnil způsob života. Souviselo to s migracemi a populační změnou: nové národy si přinášely odlišné způsoby získávání potravy. „Jídlo a kulinářské praktiky jsou považovány za jeden z významných kulturních znaků, kterými se od sebe odlišují různé sociální, náboženské či etnické skupiny,“ vysvětluje Macháček.

3D skeny hrnců, v nichž Slované vařili proso
Zdroj: MUNI

Vědci složení stravy zjišťovali na základě analýzy organických zbytků, především lipidů (tuků), jejichž molekuly zůstaly po dlouhá staletí zachovány ve stěnách keramických nádob používaných na vaření. Ukázalo se, že nově příchozí z evropského severovýchodu, tedy Slované, preferovali přísady, z nichž pravděpodobně vařili jáhlovou kaši – tedy jídlo z oloupaného prosa.

Zásadně se tak lišili od usedlého obyvatelstva střední Evropy germánského původu, které se prosu vyhýbalo a ve své kuchyni dávalo přednost vepřovému. „Obliba prosa a kaše, která se z něj vařila, trvala u Slovanů dlouhou dobu. I v době Velké Moravy, tedy prvního protostátního útvaru západních Slovanů z devátého století, celá populace včetně velkomoravské elity konzumovala proso ve velkém množství,“ uvádí Macháček s tím, že to vyplývá z analýzy izotopů uhlíku v lidských kostech, kde proso, jako specifická plodina, zanechává nezaměnitelnou stopu.

Důkazy? Stačí pár molekul

Zbytky potravin, které se vařily v hrncích, z nichž se do dnešních dnů zachovalo jen několik střepů, se dají také přesně datovat. „Je fascinující, co dnešní věda dokáže. Z několika molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat jsme schopni pomocí radiokarbonové metody zjistit, že ke změně způsobu života, který s sebou přinesli migranti z východu, u nás došlo někde mezi roky 560 a 600 našeho letopočtu. Tehdy k nám přišli lidé, jejichž potomci doložitelně mluvili slovanským jazykem a kteří si po mnoho generací pochutnávali na jáhlové kaši s medem,“ dodává Macháček.

Archeologie a s ní spolupracující přírodní vědy tak podle Macháčka ukazují, jak se formovala dnešní Evropa v době, kdy po pádu Říše římské došlo k významné proměně skladby evropského obyvatelstva a způsobu jeho života. „Díky výzkumům z poslední doby, realizovaných mimo jiné i prostřednictvím projektu RES-HUM, toho víme o prvních Slovanech výrazně více než v minulosti,“ dodává archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...