Ptákům v Amazonii se snížila váha a prodloužila křídla. Podle vědců se snaží adaptovat na změny klimatu

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

„Dokonce i uprostřed tohoto nedotčeného amazonského deštného pralesa pozorujeme globální dopady klimatických změn způsobených lidmi,“ uvedl hlavní autor studie Vitek Jirinec z Integral Ecology Research Center. Výsledky jeho práce vyšly v odborném žurnálu Science Advances. 

Ptáci v amazonském deštném pralese se během několika generací zmenšili a prodloužila se jim křídla, to je podle výsledků výzkumu očividné. Svědčí to o jejich reakci na měnící se podmínky prostředí, jako je třeba nutnost lovu jiné potravy.

Jedná se o první studii, která toto objevila u nestěhovavých ptáků a vyloučila tak další faktory, které mohly fyziologické změny ovlivnit. Jirinec a jeho kolegové studovali údaje o více než 15 tisících ptáků, kteří byli odchyceni, změřeni, zváženi, označeni páskou na noze a vypuštěni, a to během asi čtyřiceti let terénních prací v největším deštném pralese světa.

Z údajů vyplývá, že od osmdesátých let 20. století se hmotnost téměř všech ptáků snížila. Většina ptačích druhů ztratila v průměru asi dvě procenta své tělesné hmotnosti každých deset let. U průměrného druhu ptáka, který v osmdesátých letech vážil asi třicet gramů, váží nyní v průměru asi 27,6 gramu.

Tyto změny jsou podle autorů dost důležité. „Tito ptáci se mezi sebou ve velikosti tolik neliší. Jsou poměrně jemně vyladění, takže když jsou všichni v populaci o pár gramů menší, je to už významné,“ uvedl spoluautor Philip Stouffer.

Protože soubor dat pokrývá velké území deštného pralesa, nejsou změny na tělech a křídlech ptáků napříč společenstvy spojené s jednou konkrétní lokalitou, a to znamená, že jev je všudypřítomný.

„Nepochybně se to děje všude a pravděpodobně nejen u ptáků,“ řekl Stouffer. „Když se podíváte z okna a uvážíte, co tam vidíte, podmínky nejsou takové, jaké byly před čtyřiceti lety. Je velmi pravděpodobné, že na tyto změny reagují i rostliny a živočichové.“

Vědci popsali, že k největším změnám došlo u těch druhů, které žijí v nejvyšších patrech lesa a jsou tedy nejčastěji a nejvíc vystaveni teplu a sušším podmínkám. Předpokládá se, že tito ptáci se přizpůsobili teplejšímu a suššímu klimatu tím, že snížili zatížení křídel a stali se tak energeticky efektivnějšími při letu.

„Představte si stíhačku s těžkým tělem a krátkými křídly, která potřebuje k rychlému letu hodně energie, ve srovnání s kluzákem se štíhlým tělem a dlouhými křídly, který může stoupat s menší spotřebou energie. Pokud má pták vyšší zatížení křídel, musí rychleji mávat křídly, aby se udržel ve vzduchu, což vyžaduje více energie a produkuje více metabolického tepla. Snížení tělesné hmotnosti a zvětšení délky křídel vede k efektivnějšímu využívání zdrojů a zároveň k udržení chladu v oteplujícím se klimatu,“ popsali autoři. 

Že ptáci reagují na změny se dalo očekávat, není ale jasné, jak moc budou schopní se přizpůsobit změnám, které v současné době probíhají tak extrémně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...